Bělehradský fantom

Bělehrad, hlavní město Socialistické federativní republiky Jugoslávie, srpen 1979: prezident Tito je na své poslední diplomatické cestě, aby se zúčastnil summitu Hnutí nezúčastněných zemí v Havaně na Kubě. Mezitím doma vyvolává rozruch muž jezdící v kradeném Porsche po deset nocí kolem hlavního náměstí. Dokonce veřejně provokuje policii skrze populární rádio stanici. Samotné pronásledování pak přerůstá ve stále větší show. Náhle se ale vrací Tito a vláda vyvíjí větší tlak na policii. Fantom v bílém Porsche musí být odstraněn z ulic Bělehradu. „Rychle a zběsile“ socialistické éry konce 70. let a jeden z nejúspěšnějších srbských filmů za posledních deset let.

Je to jen vítr

V roce 2008 se v Maďarsku odehrála série otřesných rasových útoků na místní romskou komunitu. Vyžádala si šest mrtvých včetně dvou malých dětí a desítky zraněných. Útočníci zapalovali domy a stříleli brokovnicí na rodiny, které se útěkem z hořících budov snažili zachránit život sobě a svým dětem. Dopadení pachatelů trvalo více než rok, soud se vleče dodnes. Na základě této události natočil ostřílený maďarský režisér Bence Fliegauf (Dealer, Lůno) film, který si z letošního Berlinale odnesl druhou nejvyšší cenu z hlavní soutěže. Film zachycuje jeden den v životě romské rodiny kdesi na okraji malého městečka. Otec je za prací v Kanadě. Matka má dvě zaměstnání a stará se o svého nemocného otce. Dcera chodí do školy a syn se toulá po okolí. Všechny spaluje napětí, způsobené množícími se útoky. Nad městem padá tma a nocí se nesou podivné zvuky. Je to jen vítr? Režisér Fliegauf radikálně převrací to, jak jsme zvyklí romské etnikum ve filmu vídat. Plně se soustředí na vykreslení napětí, které ve společnosti vládne a na fakt, že ohrožení jsou všichni bez ohledu na to, jestli pracují a nevyvolávají konflikty nebo jestli zneužívají sociální systém a nechtějí se přizpůsobit. Soustředí se na pocit, který člověk zažívá, když jemu a jeho rodině hrozí nebezpečí, jehož jediným původcem je nenávist a pokládá si otázku, kam až jsme ochotní v toleranci násilí a rozviřování vášní zajít. Film bude v předpremiéře uveden na MFF Karlovy Vary a na LFŠ v Uherském Hradišti.

Dallas mezi námi

Původem rumunský režisér Robert-Adrian Pejo, působící v Rakousku a v New Yorku, ve svém druhém celovečerním hraném filmu vypráví příběh romského učitele Radu Dimu, který se vrací z města do rodné vesnice, aby pohřbil otce alkoholika. Z jeho rodiště se však mezitím stala zaostalá osada na předměstí Bukurešti, kde lidé žijí v bídě a ve špíně a děti shánějí peníze na jídlo sběrem papíru, skla a kovu na sousedním smetišti. Osada, z níž jako malý chlapec ujel, nese ironický název Dallas, protože představuje opak záviděníhodného života v přepychu. Přípravy na otcův pohřeb se komplikují, a Radu zatím potkává svou lásku z dětství Oanu. Ta ho vtáhne do minulosti a pomůže mu poznat lepší stránky svého dávno odvrženého domova. Dokáže Radu najít své místo v životě a konečně být sám sebou? Může být Dallas jeho skutečným domovem?

Delta

Tichý mladík se vrací na rodný venkov, do divoké delty, kde vesničané žijí odříznuti od okolního světa. Tady se mladík sbližuje se svou sestrou o něco víc, než společenské konvence dovolují. Izolované prostředí vesnice uprostřed vod pomáhá vybudovat silné, i když minimalisticky natočené drama, prožívané spíše pod povrchem než navenek.

Clara

V roce 1850 cestuje klavíristka Clara Schumann (Martina Gedeck), rozená Wieck, se svým manželem Robertem (Pascal Greggory) a jejich dětmi do Dusseldorfu. Po vyčerpávajících létech na turné Robert předpokládá, že post obecního ředitele hudby zajistí jeho rodině klidný a usedlý život. Po boku svého churavějícího manžela se stále snaží prosadit i Clara a bojuje proti přebujelému šovinismu hudebních kolegů svého manžela. Robert zaměřuje svou pozornost na virtuózní skladby 20letého Johannese Brahmse (Malik Zidi) a přivádí ho do svého domu, plného nadšení. Mladík se stává součástí rodinného života, ale brzy zahoří láskou k paní domu, což výrazně zkomplikuje situaci….

Kouzlo půvabu

Hořkokomický a poetický příběh maďarské rodiny, odehrávající se uprostřed bouřlivých zvratů, hřejivé lidské soudržnosti i složitých společenských konfliktů. Hlavním hrdinou je otec Imre, který chce nějak občerstvit" semitskou krev svého rodu. Řešení zná, ale před jeho realizací se rázem objeví nečekané množství problémů. Aby se Imre mohl oženit s učitelkou Gerdou, příslušnicí německého národa, vymyslí a posléze také uskuteční neuvěřitelně krkolomný plán. Čas zatím nezadržitelně běží a sled dějinných událostí se zrychluje. Kolem Imreho dochází k čím dál absurdnějším situacím, objevují se známí a příbuzní, kteří všichni spoléhají na alespoň jakési dočasné bezpečí v krámě patřícím jeho rodině. Rozvětvený děj, mapující téměř celé století, je mozaikou prožitků, živoucích ambicí a vzpomínek několika generací. Složitost dějových zápletek není zcela realistická, příběh má spíše symbolicky smysl, jakýsi spásný paprsek naděje. Originální název filmu je Glamour - samotné slovo tu neznamená jen jistou obměnu šálivého pozlátka, nýbrž i zdroj blahodárné záře, shovívavě tlumící lidské slabosti a nevlídnost světa...

Mission London

Když se panovačná manželka bulharského prezidenta Devorina Seljanska rozhodne uspořádat velkolepou recepci v Londýně, dostává Varadin Dimitrov jediný úkol - zařídit účast Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Varadin, nový velvyslanec jmenovaný díky její protekci, je ovšem obklopen zkorumpovanými úředníky, partou zlodějíčků, která se usídlila v kuchyni velvyslanectví, a PR agenturou, dodávající dvojníky známých osobností. V této sestavě se pro něj jednoduchý úkol stává noční můrou plnou chaosu i směšných situací.Mission London je excentrická politická satira a filmová adaptace jednoho z nejprodávanějších románů posledních let v Bulharsku. Napsal ho známý bulharský spisovatel Alek Popov, který se podílel i na tvorbě filmového scénáře hraného debutu Dimitara Mitovski

Nepřítel

Mladý srbský režisér se ve snímku Nepřítel vrací do nedávné, stále choulostivé minulosti států bývalé Jugoslávie. Příběh zasazuje do období těsně po skončení tzv. Bosenské války mezi Srbskem na jedné straně a Bosnou s Chorvatskem na druhé straně, která vypukla jako důsledek rozpadu bývalé Jugoslávie. Sleduje skupinu vojáků, která odstraňuje výbušné miny z polí na hranici států, které ještě před pár dny vedly krvavou válku. Každý z vojáků je poznamenán nepříjemnými zkušenostmi z bojů v přední linii. Každý svým vlastním způsobem čelí strachu a vzpomínkám. Někteří z nich mají sklony k sebedestrukci, jiní jsou šťastní, že jsou naživu. Další trpí katatonií z prožitých traumat, jiní nacházejí útočiště v modlitbě. Při své práci ve sklepě rozbombardované továrny objeví tajemného muže, který necítí chlad, hlad a nemá zájem ani o cigarety. Brzy po jeho objevení začínají záhadně mizet lidé. Kdo je ten záhadný muž?

Adrienna Pálová

Piroska, která pracuje jako paliativní sestra v zařízení pro umírající starce, je zcela pohlcena fádním a nudným životem, v němž si užívá jedinou věc – přejídání. Když se ale v práci objeví pacientka se jménem Adrienna Pálová, vzpomene si na spolužačku ze školy a rozhodne se ji vypátrat. Krok po kroku se Piroska probouzí z celkové duševní letargie. Neobvyklá pěší road movie s detektivním nádechem vyniká především kamerou Ádáma Fillenze, jenž svými kompozicemi dává nahlédnout do vnitřní proměny postavy.

Houština

Celovečerní debut jednoho z nejvýraznějších představitelů současného maďarského filmu Bence Fliegaufa je věnován předčasně zemřelému režisérovi Györgyi Fehérovi (Szürkület, 1990, Vášeň, 1998). Fliegauf již ve své prvotině volí oddramatizované pomalé mluvení a dlouhé záběry, poukazující na vyprázdněnost vztahů ve společnosti, které se staly příznačnými znaky i jeho pozdější filmové tvorby. Sledujeme dlouhé monologické a dialogické pasáže, které jsou vytrženy z nějakého smysluplnějšího kontextu. Z vyprávění postav je zjevné, že si nerozumí navzájem, ani sami sobě. Lovasiho kamera zaznamenává jednotlivé postavy v těsné blízkosti, ale nedovolí nám proniknout hlouběji do jejich nitra. Film s tak originální kombinací zmíněných narativních postupů a stylistických prostředků navozuje u diváka pocity všudypřítomného odcizení a vykořeněnosti. Za svůj originální snímek si tehdy ještě začínající režisér odnesl kromě Ceny zahraničních kritiků Genea Moskowitz (Gene Moskowitz-díj) a Ceny Sándora Simone (Simó Sándor elsőfilmes-díj) za nejlepší hraný debut z filmového festivalu Maďarský filmový týden (Magyar Filmszemle) i Cenu Wolfganga Staudteho z MFF Berlín 2003.

Růžový pahorek

Desetiletí Panka a Miksa žijí svoje idylické dětství v přísně střežené vile Rosehill s jeho velikou divou zahradou. Jejich otec je předním politikem v Rákosiho vládě, je léto 1956...

Mléčná dráha

Tento globální filmový festivalový hit představuje antropologický záznam našeho druhu v deseti živých obrazech lidského života: dva mladíci na horských kolech jezdí nahoru a dolů přes balvany, dva starší cizinci mají pohlavní styk v bazénu, tři muži vytahují podezřelý žlutý balík z dodávky a pod. Mléčná dráha je filmový opus zcela se vymykající všem filmovým normám. Snímek sestává z deseti (přibližně stejně dlouhých) statických záběrů, více či méně kriticky reflektujících fungování naší společnosti. Snímek Benedeka Fliegaufa fascinuje zvukovou stopou, vytvořenou hypnotizujícím mixem reálných zvuků prostředí a rozličných terénních nahrávek, což odpovídá ambientnímu žánru, díky němuž mají jednotlivé sekvence nepokrytě meditativní charakter.

Hráč

Petrohrad. Píše se rok 1866. Fjodor Michajlovič Dostojevskij má za sebou román Zločin a trest, patří mezi nejznámější ruské spisovatele, a přesto je nucen uzavřít se svým nakladatelem Stelovským - u něhož je zadlužen - nesmírně ponižující sázku. Buď napíše běhen jedenatřiceti dnů nejméně stošedesátistránkový román a všechny dluhy mu budou odepsány, anebo se nakladatel stane majitelem autorských práv všech jeho dosud nevydaných děl. Stárnoucího, v naprostém chaosu žijícího spisovatele může zachránit jedině mimořádně schopná stenotypistka, které by své budoucí dílo diktoval. Najde ji v osobě líbezné, chudé, pečlivé a pracovité Anny Sotkinové. Mladá žena je naštěstí uchvácena spisovatelovým geniem a ujme se zdánlivě nesplnitelného úkolu. Pod jejími hbitými prsty vyrůstá částečně autobiografický milostný příběh Poliny a Alexeje a současně se rodí i neméně rozporuplný vztah Dostojevského s Annou...
říjen 2017
PÚSČPSN
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
listopad 2017
PÚSČPSN
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30