Studený bufet

Anarchistický a vtipný thriller s Gérardem Depardieu v hlavní roli vypráví příběh nezaměstnaného, smrtí posedlého tuláka Alphonse, který se náhodně zaplete do absurdně vražedného spiknutí. Potkává vraha své manželky, zkorumpovaného policajta a mladou krásku, která se bojí tmy a určitě není taková, jak se zdá. A do toho všeho se zaplete Alphonsův vystřelovací nůž v břiše náhodného pocestného. Drsná a ironická černá komedie o samotě a dehumanizaci v moderním světě v režii Bertranda Bliera připomíná surrealistickou snovost posledních filmů Luise Bunuela a v roce 1980 získala národní francouzskou cenu César za Nejlepší scénář.

Camille Claudelová

První celovečerní hraný debut francouzského kameramana Bruna Nuyttena přináší pravdivý příběh o vášnivém milostném vztahu a o jedné z nejdůležitějších spoluprací v dějinách moderního umění na začátku 80. let 19. století. Nuytten vypráví příběh mladé, krásné a talentované francouzské sochařky Camille Claudelové (Isabelle Adjani), která se zamiluje do sukničkáře Augusta Rodina (Gérard Depardieu), v té době již velmi slavného sochaře. Camille obětuje svou vlastní kariéru a začne pracovat jako asistentka kreativně zkrachovalého Rodina a stane se jeho múzou i milenkou. Když však zjistí, že je těhotná, požádá ho, aby si vybral mezi ní a jeho dlouholetou milenkou, avšak Rodin Claudel odmítne. Jejich spojení a spolupráce náhle končí, což se stane zlomovým bodem pro její duševní zdraví. Jak se její emocionální zmatek prohlubuje a přetavuje se do podoby šílenství, Claudel vytváří svá dlouho odkládaná sochařská díla, kterým její ruce konečně vdechnou život. Toto vášnivé a historicky přesné biografické drama s vynikajícími hereckými výkony Isabelle Adjaniové a Gérarda Depardieu, je krásně natočené, strhující filmové veledílo o uměleckých vizích a zároveň o, na smrt odsouzeném, milostném vztahu. Film vzdává taktéž velkou poctu umění jako takovému a zdrojům umělecké tvorby. Toto grandiózní melodrama s působivou vizuální stránkou, zvlášť když sledujeme Claudel v maniakálním záchvatu tvorby uměleckého génia, poháněného nutností přetavit své emoce do svých sochařských děl, byl nominován v roce 1989 na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, a mezinárodní herecká hvězda Adjani byla ve stejném roce nominována na Oscara za Nejlepší herečku pro její strhující ztvárnění mladé umělkyně, která obětuje svůj talent pro plameny vášně.

Catherine Deneuve

Psát o tom, jak ikona francouzského filmu stále krásně vypadá, by bylo nošením dříví do lesa. Kouzlo Catherine Deneuvové totiž zdaleka nespočívá v její kráse. Může to vyznít banálně, ale Catherine Deneuvové se především nezměnil charakter. Sama o sobě prohlašuje, že je stále stejná - líbí se jí tytéž věci, tatáž hudba, tytéž lidské vlastnosti jako kdysi. Kromě toho byla na jistou pozornost či dokonce slávu zvyklá už odmalička - oba rodiče byli herci a Catherine i její sestra Francoise hrály už od dětství. Na plátně se Catherine objevila jako třináctiletá. Když začala být trochu známější a chtěla se odlišit od své sestry, přijala za své dívčí příjmení své matky a z Dorleacové se stala Deneuveová. Ze vztahu s režisérem Rogerem Vadimem má syna Christiana a z lásky s Marcellem Mastroiannim vzešla dcera Chiara, která je dnes velmi známou herečkou a režisérkou.

Poslední metro

Retrofilm z divadelního prostředí se odehrává během německé okupace Francie za 2. světové války. Majitel pařížského divadla Montmartre, Lucas Steiner, musí kvůli židovskému původu zmizet. Vedení divadla po něm přebere jeho manželka a první dáma scény, Marion. V nelehkých časech okupace, války a antisemitských nálad připravuje novou hru podle manželových režijních poznámek. Hra má název Ztracená a Marion v hlavní roli sekunduje nenapravitelný sukničkář Bernard Granger. V kritickém období se divadlo více než kdykoliv předtím stává obrazem života: každý něco předstírá, hraje svou roli a nikdo nemůže nikomu věřit. Navzdory všeobecnému ovzduší ohrožení a nedůvěry se však během zkoušek začne mezi Bernardem a Marion vyvíjet vztah. Film získal 10 Césarů - francouzských národních filmových cen, a byl nominován na Zlatý glóbus a na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V hlavných rolích účinkují ikony francouzského filmu Catherine Denevueová a Gérard Depardieu.

Žena od vedle

Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. Jak daleko jsou dva milenci schopni zajít a kdo najde odvahu ukončit to?

Pevnost Saganne

Neuvěřitelný příběh o snahách Charlese Saganna (Gérard Depardieu) nastolit v africké Sahaře mír a o jeho pátraní po skutečné lásce začíná v roce 1911, kdy původem francouzský rolník Charles dobrovolně vstoupí do francouzské armády, která ho vyšle na Saharu. Zatím co slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret) a získává respekt svých spolubojovníků i samotných Arabů, zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceau), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi a setká se s krásnou novinářkou Louise Tissot (Catherine Deneuve), se kterou prožije vášnivý románek. Charles však opět uniká do Afriky, aby vedl kampaň proti samotnému Sultánovi Omarovi. Postupně se proslaví a získá nejvyšší vojenské vyznamenání, když mu udělí Francouzský Řád čestné legie. Přestěhuje se do své rodné vesnice i se svou novou manželkou, aby se konečně usadil, avšak pokojnou idylu naruší rok 1914 a začátek druhé světové války. Film Pevnost Saganne je adaptací stejnojmenného románu Louise Gardela a vypráví krásný epický příběh o Saganneově přeměně z obyčejného důstojníka na velkého vojenského vůdce díky jeho idealismu i čistým zájmům a zároveň přináší vynikající výpravu, skvělé záběry na okolní krajinu i vynikající bojové scény a v neposlední řadě skvělé herecké výkony dvou ústředních mužských postáv Gérarda Depardieu a Philippa Noiret.

Chci domů

Americký kreslíř komiksů Joey Wellman přilétá na výstavu svých děl do Paříže, kde studuje jeho dcera Elsie. Kulturní šok je ale příliš silný a navíc dcera Elsie se s otcem odmítá sejít. Wellman je rozhodnut vrátit se co nejdříve domů. O schůzku s ním ale stojí jeho velký obdivovatel profesor Gauthier. Elsie zase usiluje o přízeň profesora Gauthiera. A tak se nakonec všichni setkávají.

Volba zbraní

Na útěku z vězení se uprchlý trestanec Mickey a jeho smrtelně raněný komplic ukryjí u svého známého Noëla, který má také zločineckou minulost. Na místě se však objeví policie a Mickey, jen taktak vyvázne, je přesvědčen, že Noël zradil. Je proto rozhodnut pomstít se mu... Jejich další setkání vyústí v boj na život a na smrt!

Na mamuta!

Gérard Depardieu nasedá na legendární motorku Mammut z roku 1973 a "řítí" se za bývalými zaměstnanci získat potvrzení potřebná k vyřízení zasloužené penze. Jenže seniorská vyjížďka se brzy promění v bláznivou road-movie plnou bizarních setkání, vzpomínek na bývalou lásku (Isabelle Adjaniová) a nečekaných zvratů. Šedesátník Serge, o kterém si všichni mysleli, že je jen obyčejný buran, prožívá "Easy Rider" svého života se vším všudy.

Můj strýček z Ameriky

Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost. Osudová setkání. Ctižádostivý Jean, původem z měšťanské rodiny, pracuje jako ředitel zpravodajství velkého rádia. Opustí svou ženu a děti kvůli Janine, mladé herečce, jejíž rodiče jsou přesvědčení komunisté. Jejich vztah ale skončí dva roky poté a Janine odchází na venkov, kde pracuje jako návrhářka... Tam se setká s ředitelem textilky Reném, který pochází z venkovské katolické rodiny. Do příběhů vstupuje ve své vlastní roli biolog Henri Laborit, který na základě pokusů na krysách vysvětluje určité zákonitosti lidského chování. Boj, útěk nebo zábrany, každý reaguje podle primárních podnětů. Film je ověnčen mnoha mezinárodními cenami, na MFF v Cannes 1980 získal snímek Velkou cenu poroty a cenu FIPRESCI.

Profesionální manželka

Rok 1977, městečko Sainte-Gudule na severu Francie. Suzanne Pujole je spořádaná hospodyňka a oddaná manželka továrníka Roberta Pujola, který svůj podnik na výrobu deštníků řídí železnou rukou. Zdá se být stejně nepřístupný a despotický jak ke svým dělníkům, tak k dětem a ženě. Po stávce a sesazení manžela se Suzanne nečekaně ocitá ve vedení továrny a k všeobecnému překvapení se ukazuje jako žena činu a zdravého rozumu. Když se ale Robert vrací odpočatý a ve formě zpět, situace se komplikuje...
srpen 2019
PÚSČPSN
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
září 2019
PÚSČPSN
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30