Amatér

Jeden z vrcholů vlny filmu morálního neklidu, dílo Krzysztofa Kieslowskieho - mluvčího mladé polské generace 70. let, ve kterém dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků. Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. Sám Krzysztof Kieslowski říká: "Kamera nutí hrdinu definovat sama sebe. Naivka z Wielic začal tím, že chtěl kamerou zachytit rodinné chvíle, a končí náročným výkladem světa, dokonce sebeinterpretací." Na strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli.

Antikrist

Muž (Willem Dafoe) a Žena (Charlotte Gainsbourgová) se vášnivě milují. Černobílé záběry klouzavé kamery si vychutnávají jejich zaujetí sexem. Zároveň sledujeme krůčky dítěte, které se s nadšením blíží směrem k padajícím sněhovým vločkám za otevřeným oknem. Divák již tuší, jak tato scéna dopadne, a tragédie, která se dala snadno odvrátit, samozřejmě navždy změní životy Muže a Ženy. Žena zcela zkolabuje, Muž se snaží zachránit jejich manželství a ulehčit jejich utrpení. Navrhuje společnou terapii v odlehlém dřevěném srubu uprostřed lesů, které, k divákovu překvapení, jako by vystoupily z té nejhorší noční můry. V tu se mění i pobyt manželů a to, co mělo být jejich „rájem“, se stává tím nejhorším peklem. Oživlá příroda a zvrácená psychologie hrají velkou roli v tomto podivném experimentu – vrátí se Muž a Žena jako dvojice, nebo každý sám? Vrátí se vůbec? Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů letošního MFF v Cannes vynesl Charlotte Gainsbourgové Cenu za nejlepší ženský herecký výkon.

Za stepí

Dojímavý příběh ženy z nucené cesty do stepí Střední Asie.

Bez konce

Píše se rok 1982. V Polsku je vyhlášen výjimečný stav a organizace Solidarita postavena mimo zákon. Urszulu potkává životní tragédie - ztratí manžela. Aby se psychicky nezhroutila, zaměřuje veškerou pozornost na překlady Orwellova díla a na svého syna. Její manžel Antek se k ní však stále vrací. Býval totiž obhájcem politických vězňů a trápí ho, že svůj poslední případ nestihl dokončit. Metafyzická a politická rovina příběhu se prolínají...

Chopin: Touha po lásce

Píše se rok 1837, a svobodná matka Aurore Dupin, s krycím literárním jménem George Sand, se zamiluje do neznámého hudebníka, který právě přijel do Paříže. Jmenuje se Frederic Chopin. Filmové historické drama, protkáno Chopinovou hudbou ukazuje, jak devastující může být síla lásky, slávy a závisti.

Křtiny

Michal má vše, o čem kdy snil: rodinu, svou vlastní firmu a luxusní byt ve Varšavě. Jeho idylický život se však začne rozpadat, když se jeho starý přítel Janek objeví mezi dveřmi. Michal požádal Janka, aby šel za kmotra jeho nově narozenému synovi. Ti dva však nesdílí jen společnou minulost, ale také temné tajemství, které brzy donutí Janka se rozhodnout: vybrat si mezi dobrem a zlem. Vybrat si mezi životem a smrtí. OCENĚNÍ: Grand Prix na Mezinárodním filmovém festivalu Praha – Febiofest 2011.

Crulic – cesta na onen svět

Animovaný dokument rumunské režisérky Ancy Damian, která má na svém kontě mezinárodně oceňované dokumentární i hrané snímky, představuje netradiční zpracování a spojení autobiografického příběhu a filmové animace. Crulic – cesta na onen svět vypráví příběh Crulica, 33-letého Rumuna, který zemřel v polském vězení během protestní hladovky. O jeho smrti se dozvídáme od samotného mrtvého protagonisty a následuje rekapitulace jeho životní cesty až k jejímu smutnému konci. Crulic vypovídá o sociální a justiční nespravedlnosti, o systému, v němž jsou ekonomičtí imigranti bráni a priori jako méněcenné bytosti, jaksi automaticky náchylné k podlosti a zločinu. Když člověk žije v cizí zemi, je vnímán jako podezřelý imigrant, a velmi snadno jej mohou obvinit z okradení vysoko postavené osoby a bez důkazů umístit do vězení. Mladý rumunský automechanik má už po krk šikany a navíc se v rámci údajného incidentu cítí úplně nevinně. Jako svéprávný člověk žádá skutečně spravedlivé zacházení a na protest začne držet hladovku.

Joanna

Za okupace se mladá žena, jejíž manžel zmizel během války, rozhodne ukrýt malou židovskou dívku. Zaplati za to svou ctí.

Krycí jméno Krtek

Pawel nedávno dosáhnul 30 let a žije se svým otcem Zygmundem. Společně dováží second-handové zboží ze severu Francie na jih Polska. Na zpáteční cestě z jedné z „obchodních cest“ je Pawel šokován odhalením fotografie svého otce na přebalu polských bulvárních novin. Vedle jeho jména je titulek „zrádce“. Zygmund, hrdina v boji proti totalitě a uznávaný člen pracovního hnutí „Solidarnosc“ z 80. let, je nyní náhle obviněn, že byl tajným informátorem komunistického režimu s krycím jménem KRTEK. OCENĚNÍ: Filmový festival v Gdaňsku 2011 - nejlepší herec (Marian Dziędziel).

Krátký film o lásce

Film je svébytnou variací na šesté přikázání starozákonního Desatera - nikoli ovšem ve smyslu „Nesesmilníš", ale v duchu Kristova učení o lásce k bližnímu. Dílo je konfrontací dvou koncepcí lásky: smyslné a sebeobětující. Devatenáctiletý sirotek Tomek (Olaf Lubaszenko), zaměstnaný na poště, neustále pozoruje dalekohledem z okna svého pokoje pětatřicetiletou výtvarnici Magdu, do níž se zamiloval. Žena, redukující lásku na sex, chlapce hluboce raní, takže se pokusí o sebevraždu. Probuzena Magda začne vnímat svět jinýma očima. Jemně a diskrétně ztvárněná téma má příchuť hořkosti, pramenící z nemožnosti naplnit lásky, které si přejeme, a které se míjejí. Film vyzývá nepůsobit bolest či dokonce tragédii nešetrnosťou k druhým. Intimní interiéry jsou pozoruhodně nasvícené, hudba skvěle podbarvuje atmosféru, všechny sekvence jsou dokonale propracované. Rafinovaně vyprávěn děj vytváří z jemného přediva skutečnost, blízkou snění v bdělém stavu. Pozorovatel si tu z neúplných informací sestavuje vlastní skutečnost, která ho uspokojuje. Film získal Velkou zvláštní cenu poroty na MFF v San Sebastianu 1988 a Velkou cenu na FDHF ve Gdyni v témž roce.

Krátký film o zabíjení

Film je svébytnou variací na páte přikázání starozákonního Desatera - „Nezabiješ". Stejně jako v Krátkém filmu o lásce se tvůrci opírají o rafinovaně vystavěný scénář, ve kterém není jediné zbytečné slovo. Zaznamenává chladně promyšlenou vraždu bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Nezabiješ povyšuje náhodu na stavební princip vyprávění. Prostřednictvím paralelní montáže sledujeme tři navzájem neznámé lidi, jejichž cesty se v jeden den náhodně protnou: vychytralého taxikáře, zasmušilého mladíka a optimistického advokáta. V několika okamžicích se z nich stávají oběť, vrah a obhájce. Režisér neobhajuje zločin ani trest a nechává na divákovi, aby si udělal vlastní názor. Melodramaticky tajemně laděný a napínavý snímek je zajímavým příspěvkem do dodnes vedených diskusí o trestu smrti, neboť se umí vyhnout romantizování, sentimentalitě, cynismu i jakémukoli moralizování. Film získal mj. Evropskou filmovou cenou, Cenou poroty na MFF v Cannes a Zlatým Gdaňským Ivem.

Dvojí život Veroniky

První skutečně mezinárodní projekt scenáristu a režiséra Krzysztofa Kieslowskieho. Příběh o dvou dívkách, které - přestože žijí v různých částech Evropy - jsou téměř identické. Polská Veronika je talentovaná zpěvačka s okouzlujícím hlasem. Měla by vstoupit do světa dospělých, ale její osud náhle přeruší její nevyléčitelná srdeční choroba. Také francouzská Véronique je podobně vnímavá, používá podobná gesta a mimiku, zároveň působí dospěleji, neboť je obohacená o zkušenosti racionálního západního světa. Ani ona nepostrádá hudební talent, ale - kvůli vážné srdeční nemoci - se rozhodla kariéry vzdát a pracuje jako učitelka hudební výchovy na základní škole. Právě tady jednoho dne potká svou lásku - sympatického loutkoherce, který ji okouzlí svým uměním i duchem. Divákovi se záměrně otvírá nekonečný prostor pro úvahy a reflexe. Kieślowski pomocí dokonale propracovaných detailů vytváří strhující až mystický obraz, naplněný zvláštní emoční silou a vymykající se v mnohém současným kinematografickým trendům. Obrovský podíl na vyznění filmu mají kameraman Sławomir Idziak, hudební skladatel Zbigniew Preisner a především představitelka obou Veronik Irene Jacobová.

Země zapomnění

V den výbuchu jaderné elektrárny, 26. dubna 1986, chtějí Anya a Piotr v nedalekém městečku zpečetit svou lásku uzavřením manželství. Těsně po havárii je Piotr povolán, aby s ostatními v elektrárně pomáhal uhasit obrovský oheň. Nikdy se však již k Anyi nevrátí. Lidé a jejich životy jsou už navždy zasažení silným zářením a ani po deseti letech se jeho následky nepřestaly projevovat. Existuje pro ně ještě naděje na nový život?

Made in Polsko

Bogus byl ještě nedávno slušný a hodný kluk. Nyní je agresivní mladý muž, který má na čele vytetováno "Fuck off" a každému vykládá, jak je ožralý. Jeho rebelství je záměrné, protože vše je možné si koupit a proto je to bezcenné. Několik zničených aut ho přivede do velkých problémů – nyní za to musí zaplatit... OCENĚNÍ: MFF Polsko - nejlepší herec ve vedlejší roli (Janusz Chabior)

Malá Moskva

Film nás přenáší do světa, kde v jednom městě, odděleni zdmi a zákazy, žili Rusové a Poláci, kteří i přes strach a všudypřítomné sledování milovali, trpěli a měli své sny: odehrává se v polském městečku Legnice, které se přezdívalo „Malá Moskva“, protože tu sídlila největší posádka sovětské armády v Polsku. V roce 1967 sem přichází Juraj (Dmitrij Ulianov) se svou manželkou Věrou (Svetlana Kchodčenková). Akcelerátorem všech dějových linií je Věřina láska k polské poezii a hudbě. Náhodné a nevinné vítězství v pěvecké soutěži (kde z ničeho nic začne zpívat píseň Grande Valse Brillante Polky Ewy Demarczyk) ji zaplete do osudové lásky s polským vojákem a hudebníkem Michalem (Lesław Żurek), ale i do osudného zájmu místní KGB. Romantická dějová linie zakázané lásky a thrillerovo-dramatická dějová linie zvěrských praktik KGB v období invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa jsou překlenuté retrospektivní dějovou linií, ve které se dcera Věra po letech vrací zpět k osudovým událostem a postupně rozplétá obě nitky příběhu. Kromě silného závěru, který přináší hlubokou katarzi a emocionální vypětí – jak pro zúčastněné postavy, tak i pro diváka, je pro tento film charakteristická kamera a jemně nasvícené obrazy. Snímek získal Festivalu polských hraných filmů v Gdyni hlavní cenu Zlatého lva.

Moja krev

Na jedné straně příběhu je Igor, profesionální boxer, jehož život se zastaví, když zjistí, že má vážně poškozený mozek roky strávenými v boxerském ringu. Odmítá podstoupit operaci a ví, že jeho dny jsou sečteny. Zpočátku se s diagnózou nedokáže smířit a hluboké deprese utápí v alkoholu, v drogách a v náhodných sexuálních známostech. Teprve později si uvědomí, že po jeho smrti po něm nezůstane nic. Jeho poslední touhou je zplodit vlastní dítě. Na druhé straně příběhu stojí mladá vietnamská imigrantka Yen Ha, která souhlasí, že Igorovi porodí dítě, ale výměnou za polské občanství. Igorově zdraví se začíná postupně zhoršovat a jejich plán se začne komplikovat, když se do sebe postupně zamilují. OCENĚNÍ: Cena Zlatá Afrodita 2009 (nejlepší hraný film), Cena CIFF (nejlepší herecký výkon v hlavní roli)

Ohněm a mečem

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

Pan Tadeáš

Adaptace Mickiewiczova eposu Pan Tadeáš od Andrzeje Wajdy je idealizovaným obrazem Polska v době, kdy ještě neměli samostatný stát a kdy politické naděje byly spojeny s Napoleonovým tažením proti Rusku. Šlechtický příběh o milostném dobrodružství Tadeáše Soplice, boj znesvářených rodů Hořešků a Sopliců a jejich následné spojenectví proti ruské jednotce je rámcované pařížským pobytem Adama Mickiewicze.

Pianista

Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Quo Vadis

Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius (Pawel Delag) se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia (Magdalena Mielcarz). Mladíkův strýc Petronius (Boguslaw Linda) pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr (Franciszek Piecka) mladé dvojici požehná. Císař Nero (Michal Bajor) uchystá velkou podívanou, na které mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus (Rafal Kubacki) však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit.

Konec Roberta Mitchuma

Road movie, v níž se na festival za polárním kruhem vydává herec a jeho agent, aby vyhledali legendárního režiséra a přesvědčili ho ke spolupráci. Film natočený v evropské koprodukci vzdává hold stylu režiséra Jima Jarmusche. Kulisu velkých průmyslových předměstí a špinavých motelů snímá kamera Tima Salminena, dlouholetého spolupracovníka Aki Kaurismäkiho, v dlouhých záběrech bez jízd. Výrazné herecké typy vybrané s ohledem na jejich zvláštní fyziognomii a neustálé balancování na hranici mezi ironií a vážností potěší právě Jarmuschovy fanoušky.

Rubínová svatba

Hlavními postavami této komedie, zasazené do současnosti, jsou Anka, mistryně v Karate Kyokushin, její manžel Mundek, skvělý pianista, a Kazimierz, důchodce žijící sám nad Ankiným a Mundekovým bytem. Společně s Kazimierzem poslouchají Anka a Mundek zvuky z bohatého erotického života svých sousedů. Nakonec se však ukáže, že nic není takové, jak se to na první pohled a na první poslech zdá, a všechno může být úplně jinak.

Místnost sebevrahů

Dominik je normální kluk. Má mnoho přátel, tu nejvíce sexy holku na škole, bohaté rodiče a dostatek finančních prostředků na nákup značkového oblečení. Ale jeden nevinný polibek všechno změní. Začíná se stranit okolí, všechen svůj čas tráví u počítače. Schází se s neznámou dívkou, která ho zavede do „místnosti sebevrahů“, ze které není úniku. Chycen do pasti utkané z jeho vlastních emocí, se Dominik zaplétá do sítě intrik a postupně ztrácí to, čeho si nejvíce vážil. Místnost sebevrahů se stala nejúspěšnějším artovým filmem na Slovensku roku 2012. Tento celovečerní debut mladého a nadějného režiséra Jana Komasy nasbíral od svého uvedení víc než 20 filmových ocenění.

Staré báje Vikingů

Polský historicko-akční fantasy film, natočený podle románu Stara baśń z roku 1876 od Jozefa Ignace Kraszewskiho, oživuje středověkou polskou legendu. Ta se odehrává v devátém století v předkřesťanské Evropě, kdy na území současného Polska žily různé slovanské kmeny. Tito rustikovaní domorodci, kteří se brzy stali polským národem, žili po staletí mírumilovně, inklinovali k přírodě a uctívali Boha Slunce. Ale když krutý princ Popiel, toužící po moci, a jeho intrikánská žena přivedli armádu Vikingů, aby s jejich pomocí zavedli barbarský a krvelačný režim teroru, je na bývalém veliteli Popielovy armády, Piastunovi, a mladém lovcovi a bojovníkovi Ziemowitovi (Michal Żebrowski), aby se postavili do čela lidového povstání a ukončili nemilosrdné krveprolití. Ziemowit žil roky s Vikingy a teprve nedávno se vrátil do své bývalé vlasti, aby se usadil. Mezitím se však zamiluje do Dziwy, krásné dcery bohatého místního obchodníka Wisza chce se s ní oženit, avšak Dziwin osud je již dopředu určen – podle otce se má stát kněžkou v místním chrámu. Tento mýtus polské historie je vyprávěn ve velkolepém epickém stylu, stejně jako předcházející režisérův snímek Ohněm a mečem (Ogniem i mieczem, 1999).

Walesa, člověk naděje

Lech Walesa je podobně jako u nás Václav Havel symbolem pádu totalitního režimu. Oba byli ve vězení, oba dokázali burcovat davy. Andrzej Wajda je nejúspěšnějším polským režisérem všech dob a je tedy pochopitelné, že Walesův životní příběh do filmu převedl právě on. A udělal z něj divácky nejúspěšnější polský film minulého roku. Ve svém portrétu se nevyhýbá kontroverzi, především ale ukazuje klíčové momenty vzestupů a pádů opozičního odborového hnutí Solidarita, které Walesa se svými kolegy vybudoval. Odkud se tento hrdina vzal? Kde bral pro svůj boj inspiraci a sílu? Kdo byli jeho přátelé a protivníci? Odpovědi Wajda nabízí v klasickém vyprávěném filmu, kde hlavní důraz nespočívá jen na jedné historické postavě, ale především na boji za spravedlnost, rovnost a lepší budoucnost..

Benátky

Marek sní o výletu do Benátek. Vypuknutím druhé světové války jsou jeho sny zmařeny, je nucen žít v malé polské vesnici v chátrajícím domě své těty. Když zuřivé bouře zatopí dům, vytváří s pomocí tety v zaplaveném suteréně svou vlastní verzi Benátek s ostrovy, vystupujícími z vody, aby odvrátil svou mysl od drsné reality války. Společně vstoupí do podzemního světa snů, který se zdá být čím dál skutečnější než nadzemný. Režiser Jan Jakub Kolski ve filmu, založeném na románu Włodzimierza Odojewského, mistrovsky kombinuje brutální obrazy války se snami a představy dítětě, jeho úniku do světa fantazie a magie.

Vše, co miluji

V pobřežním městě Krásné Jarno v Polsku zakládá osmnáctiletý Janek, syn námořního důstojníka, v roce 1981 punkovou kapelu, aby mohl nahlas zpívat o věcech pro něj nejdůležitějších. Jeho život naplňuje hudba a první velká láska Basia, ale nic netrvá věčně. "Solidarność" (Solidarita) bojuje za svobodu a demokracii, v zemi roste napětí. Komunisté tajně připravují válečný stav. Vzpoura mladých lidí během politické vřavy se může rychle promenit v tragédii. Konflikty s komisařem stanného práva a smrt milovaného člověka změní všechno, co je ve světě Janka.