1001 gramů

Ve filmu 1001 gramů se Bent Hamer poprvé zaměřuje výhradně na křehký emocionální život ženské postavy, norské vědkyně Marie (Ane Dahl Torp), který koresponduje s jejím odborným zaměřením. Marie je jedním z pověřených strážců prototypu národního kilogramu, předmětu tvořeného z 90% platinou a z 10% iridiem. V podobně křehké rovnováze se nachází i Mariin citový život, který ve filmu projde hned několika zkouškami. 1001 gramů v duchu typického Hamerova minimalismu zkoumá komorní nuance osamělé a příliš organizované postavy. Opět se tu ozývá nenápadný refrén Hamerovy tvorby: právě nejvšednější události mají často tu největší váhu.

Léto ztracených polibků

Do malebného městečka kdesi v Gruzii přijíždí čtrnáctiletá Sibyla, aby tam strávila prázdniny u své tety. Bezprostřední dívka veselými nápady a provokativním chováním brzo rozvíří až příliš stojaté vody místní společnosti. Tu tvoří nejrůznější postavičky opilců a nevěrných ženštin, středobodem Sibyliny pozornosti se však stane pohledný čtyřicetiletý vdovec Alexandr, objekt zájmu mnoha slečen a dam. Sibyla se spřátelí s jeho synem, ten je ale samozřejmě zamilovaný do ní a tak je jen otázkou času, kdy se ze vztahů v nerovném trojúhelníku začne rodit problém. Poetickou, místy lechtivou komedii o bizarních vztazích natočila známá gruzínská režisérka Nana Džordžadzeová, která se prosadila svým předchozím filmem "Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře".

35 panáků rumu

35 panáků rumu je vyhrazeno výjimečným, jedinečným okamžikcm v životě a k jednomu takovému pomalu, láskyplně i trochu melancholicky směřují hrdinové filmu Claire Denisové. Stárnoucí průvodčí vlaků RER Lionel věnoval celý svůj život péči o jedinou dceru Joséphine a ta mu oplácí stejně. Jejich harmonický vztah je založen na vzájemné důvěře a úctě, a přestože se zdá, že vlastně nikoho dalšího nepotřebují, součástí jejich malého soukromého světa jsou i další dva obyvatelé předměstského pařížského činžáku – Lionelova bývalá přítelkyně, taxikářka Gabrielle, a osamělý tulácký Noé, žijící jen s tím, co mu zanechali rodiče – se starým nábytkem a starou kočkou. Nevyslovený pocit pospolitosti, vzájemné péče a jistoty ale dostává první trhliny ve chvíli, kdy jeden z Lionelových kolegů odchází do penze a Lionel je konfrontován s uplývajícím časem a nutností změn, již si dosud odmítal připustit. Nastal čas, aby Jo začala žít svůj život – a Lionel také... Režisérka svou studii o dospívání, stárnutí, nadějích a ztrátách vypráví především prostřednictvím pocitů, pohledů a gest, které vypovídají o jejích postavách, jejich vztazích a malých velkých věcech života.

4 dny v květnu

Čtyři dny před koncem 2. světové války v Německu sledujeme sovětského kapitána, který se svojí jednotkou okupuje sirotčinec u moře, německou armádní jednotku, která táboří na pláži, tajnou lásku, která kvete navzdory všem úmluvám. Všichni jsou znaveni vyčerpávajícími boji, jen 13 letý sirotek Petr, který chce být hrdinou, se pokouší lstí a silou popouzet nepřátelská vojska proti sobě. Dokud si neuvědomí, že skutečný nepřítel číhá kdesi daleko a že v domnělém nepříteli má skutečného milujícího kamaráda.

Ali G Indahouse

Obklopen svými věrnými se ALI G se svou přítelkyní Julií náhle stává největším ze všech hrdinů - nepřemožitelným, nenasytným a samozřejmě neodolatelným pro všechny dívky! ALI G - kontroverzní a podařený filmový hit číslo 1 s originální superstar britské komedie ze Staines! Tak, jak jste ho nikdy před tím neviděli.

Láska

Manželé Georges (Jean-Louis Trintignant) a Anne (Emmanuelle Riva) jsou učitelé hudby. Jejich láska a pevné pouto, které se prohlubovaly roky společného života a vášní pro klasickou hudbu, je náhle vystaveno těžké zkoušce. Stáří si vybírá svou daň – Anne prodělá mozkovou mrtvici a její okolí se musí smířit s její proměnou. Nic není jako dřív ani pro jejich dceru Evu (Isabelle Huppert). Michael Haneke se ve svém nejnovějším filmu zaměřil na subtilní téma lásky bojující s nevyhnutelným.

Láska šílená

V Berlíně začátkem 19. století mladý německý básník Heinrich touží po romantické sebevraždě ve dvojici a neúnavně hledá spřízněnou lidskou duši, která by byla ochotná s ním dobrovolně ukončit svůj pozemský život. Je však zklamaný z necitlivosti všech lidí kolem, a když nedokáže přesvědčit ani svou sestřenici Mariu, ztrácí i tu poslední naději. Naštěstí však potkává Henriette, mladou, skromnou a uzavřenou manželku obchodníka, trpící “chorobou duše“, a zdá se, že i jinou smrtelnou nemocí.

Antikrist

Muž (Willem Dafoe) a Žena (Charlotte Gainsbourgová) se vášnivě milují. Černobílé záběry klouzavé kamery si vychutnávají jejich zaujetí sexem. Zároveň sledujeme krůčky dítěte, které se s nadšením blíží směrem k padajícím sněhovým vločkám za otevřeným oknem. Divák již tuší, jak tato scéna dopadne, a tragédie, která se dala snadno odvrátit, samozřejmě navždy změní životy Muže a Ženy. Žena zcela zkolabuje, Muž se snaží zachránit jejich manželství a ulehčit jejich utrpení. Navrhuje společnou terapii v odlehlém dřevěném srubu uprostřed lesů, které, k divákovu překvapení, jako by vystoupily z té nejhorší noční můry. V tu se mění i pobyt manželů a to, co mělo být jejich „rájem“, se stává tím nejhorším peklem. Oživlá příroda a zvrácená psychologie hrají velkou roli v tomto podivném experimentu – vrátí se Muž a Žena jako dvojice, nebo každý sám? Vrátí se vůbec? Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů letošního MFF v Cannes vynesl Charlotte Gainsbourgové Cenu za nejlepší ženský herecký výkon.

Ze života loutek

Silné a dosti výřečné drama odkazuje nejen názvem, ale i citacemi na slavnou pohádku o dřevěném panáčkovi, který pod rukama zkušeného řezbáře ožije. Bergman se zde zabývá tématem, které ho pronásledovalo roky - jak je možné, že se od sebe snaží odtrhnout dva lidé, kteří se hluboce milují. Sexuální frustrace, nevydařené manželství i děsivá smrt - to by nebylo v Bergmanové tvorbě nic nového, ale mistrovská kamera Svena Nykvista činí z tohoto filmu dokonalý a jedinečný zážitek. Petr a Katarina se jeden druhému vzdalují. Ona hledá útěchu v náručí milenců, on se utápí v depresích, které vedou až k nečekaně brutální vraždě prostitutky. Snímek, který vznikl v Německu během Bergmanova "daňového exilu", se vyznačuje černobílým ztvárněním, kromě úvodní a závěrečné scény "ze současnosti", které jsou barevné. Protipólem depresivní nálady filmu, který přináší analýzu vrahova života a jeho psychopatických stavů, je svěží disko hudba, která zní během závěrečných titulků.

Babycall

Noomi Rapace, která zazářila v roli Lisbeth Salander v trojdílné televizní adaptaci sbírky novel švédského novináře Stiega Larssona si tentokrát si zahrála matku 8 letého syna Anderse, kteří společně utečou od násilnického otce a manžela. Ze strachu, že je najde, Anna svému synovi dá do pokoje vysílačku, aby si i v noci byla jistá, že je v pořádku. Z malého přístroje se však začnou ozývat zvláštní neidentifikovatelné zvuky.

BAJKONUR

„Cokoliv spadne z nebe, to si můžete nechat.“ Tak zní nepsaný zákon kazašských stepí. Zákon náruživě dodržovaný obyvateli malé vesnice, kteří sbírají vesmírné trosky, které spadnou dolů z blízké vesmírné stanice Bajkonur. Posledními dvěma mladými členy vesnice jsou radiový operátor Iskander, známý jako Gagarin, a rázná Nazira. Zatímco se Nazira snaží svým nekonvenčním chováním dát Iskanderovi najevo, že ho miluje, Iskander je evidentně zblázněný nejen do Bajkonurur a rozlehlého vesmíru, ale také do krásné Francouzsky Julie Mahé, jejíž cestu ke hvězdám sle…

Bílý bílý svět

King je pohledný čtyřicetiletý bývalý horník, který nyní vlastní bar. V minulosti měl poměr s místní kráskou Ruzicou, manželkou jeho tr enéra boxu. Když se manžel o jejich poměru dozvěděl, byl tak nepříčetný, že Ruzici nezbývalo než ho zabít. Po sedmi letech ve vězení se Ruzica vrací a nachází svého milovaného Kinga zamilového do krásné mladé dívky: Ruziciny dcery Rosy.

Svatá země tyrolská

Je jaro 1809. Katharina žije v Bavorsku se svým manželem Franzem, který však pochází z Tyrolska. Na trhu v Augsburgu se chytne s francouzským vojákem a hádka skončí nešťastnou vojákovou smrtí. Mladý manželský pár se tak ocitá na útěku do Franzova rodného města v Tyrolsku. Již během jejich putování je zřejmé, že nálada v alpské krajině je na kritickém bodu. Tyrolsko je již roky okupované Bavorskem a Francií, což Katharině nezaručuje nejvřelejší přivítání a brzy jí začne chybět teplo a pohodlí jejího rodinného domu v Augsburgu. Po několika letech strávených daleko od domova se Franz rychle nakazí revolučními myšlenkami Andrease Hofera o nezávislosti Tyrolska. Hofer se stává vůdcem povstání a přesvědčí tyrolské zemědělce, aby se vzbouřili. Netrvá dlouho a Franz s jeho mladším bratrem narukují na vojnu a Katharina zůstane sama doma vysoko v horách. Poprvé je odkázaná jen sama na sebe a s bavorským původem prochází těžkými časy. A ty neskončí ani po Franzově vítězném návratu z vojny.

Bridget Jonesová - S rozumem v koncích

Renée Zellwegerová, Hugh Grant a Colin Firth se opět setkávají v romantické komedii BRIDGET JONESOVÁ: S ROZUMEM V KONCÍCH. V tomto pokračování DENÍKU BRIDGET JONESOVÉ se setkáváme s titulní hrdinkou tam, kde jsme se s ní rozloučili: šťastnou a spokojenou v náručí vytouženého milence Marka Darcyho (Colin Firth). Mark je zatím uznalý, ohleduplný a tolerantní (takřka) ke všem žárlivým záchvatům. Bridget totiž nejde na mysl, proč by se všechny ženy v Londýně - včetně Markovy nové asistentky - "dlouhonohé hrozby" - nesnažily Darcyho odlákat od baculaté, umíněné a často nevhodně se chovající Bridget, která neustále obtěžuje svým tvrzením: "Já přece nikdy neříkám nic jiného, než pravdu." Jakmile se na scéně objeví "dlouhonohé nebezpečí", Bridgetiny růžové obláčky, na kterých se až dosud vznášela, náhle zešednou. Stále častější záchvaty sebepodceňování začnou negativně ovlivňovat její lásku s Darcym. Když už se zdá, že rozbouřená hladina jejich vzájemného vztahu se jen tak neuklidní, objeví se na scéně Bridgetin bývalý šéf, zkušený dobyvatel ženských srdcí Daniel Cleaver (Hugh Grant). Bridget se rychle vymaní z trapné situace a upadne do romantického omylu - avšak stále se jí daří prodírat se spletí trapasů a problémů, jaké provázejí každou pracující ženu, zejména když se stala symbolem jako "samostatná hrdinka, která si dovede poradit se životem".

Bye Bye Berlusconi!

Bye Bye Berlusconi je první komedie o současném předsedovi vlády - skutečné existující osoby, která působí v Římě. Natáčel se inkognito v Janově, v zimě roku 2004 a filmový materiál se pak upravoval v Berlínu. V Berlíně se v únoru 2006 film uvedl, jen dva měsíce před volbami v Itálii. V Bye Bye Berlusconi nejdřív čtyři Italové unesou ministerského předsedu, aby ho dali k soudu pro to , jak provozuje svou moc a politiku a jak se snaží uplatit soudce a změnit zákony, aby se ochránil. Bye Bye Berlusconi je filmová "politická bomba" - drzá satira o fiktivním únosu Silvia Berlusconiho.

Hledání Sophie

Idol mnoha mužů. Říkalo se, že každý muž by ji chtěl, zatímco každá žena by chtěla být v její kůži... Ne všechno v životě někdejšího sexuálního symbolu, filmové hvězdy světové velikosti, bylo ideální. Za úchvatnou kariérou, kterou jí pečlivě budovala ambiciózní matka, byly i slzy, nemoci, úklady a dokonce i vězení. Nemluvě o skanadálu, který vzbudil její vztah s producentem Carlem Pontim, ženatým a o mnoho let starším. I když počáteční flirt nakonec vyústil v dlouhé a pevné manželství, z něhož vzešli dva synové, bigotní Italové jí jej nemohli dlouho zapomenout. Dokumentární film, který dnes uvidíte, mapuje její bohatou kariéru i nesnadné životní peripetie.

Sophia - pokus o portrét

Idol mnoha mužů. Říkalo se, že každý muž by ji chtěl, zatímco každá žena by chtěla být v její kůži... Ne všechno v životě někdejšího sexuálního symbolu, filmové hvězdy světové velikosti, bylo ideální. Za úchvatnou kariérou, kterou jí pečlivě budovala ambiciózní matka, byly i slzy, nemoci, úklady a dokonce i vězení. Nemluvě o skanadálu, který vzbudil její vztah s producentem Carlem Pontim, ženatým a o mnoho let starším. I když počáteční flirt nakonec vyústil v dlouhé a pevné manželství, z něhož vzešli dva synové, bigotní Italové jí jej nemohli dlouho zapomenout. Dokumentární film, který dnes uvidíte, mapuje její bohatou kariéru i nesnadné životní peripetie.

César a Rosalie

Romantická komedie režiséra Claude Sauteta (Nelly a pan Arnaud, Srdce v zimě) vypráví příběh Rosalie (Romy Schneider), nádherné temperamentní mladé ženy, která se zaplete s úspěšným okouzlujícím starším podnikatelem Césarem (Yves Montand). On je do ní blázen a jeho bujná vitalita splňuje Rosaliinu věčnou touhu po životě. Jednoho dne se však objeví Rosaliina stará láska David (Sami Frey), který se zoufale snaží získat si zpět její náklonnost. Césarova intenzivní žárlivost Rosalii vystraší a utíká do Davidova náručí. Rosalie však začíná pochybovat, že učinila správně, dokud nezasáhne samotný osud a nerozhodne za ni.

Kód neznámý

Na velmi rušné pařížské ulici hodí muž zmuchlaný kus papíru do sepjatých rukou žebračky. A právě tato zdánlivě nevýznamná událost podnítí propojení trajektorií několika velmi rozdílných postav. Anne, mladá herečka, je na začátku velké filmové kariéry. Její přítel Georges je válečný fotograf a ve Francii bývá jen zřídka. Jeho otec vlastní farmu, avšak jeho mladší bratr Jean nemá vůbec zájem o pokračování v rodinné tradici a nechce farmu převzít. Amadou je učitel hudby v ústavu pro hluchoněmé děti. Amadouův otec pochází z Afriky a pracuje jako taxikář, ale své povolání si vybral kvůli jeho hluchoněmé mladší sestře. Žebračka Maria pochází z Rumunska a domů posílá téměř všechny peníze, které dostane na ulici. Po svém vyhoštění ze země se vrací domů, aby nějaký čas strávila se svou rodinou a potom se opět vydala na ponižující cestu do Francie. Co mají tyto postavy společného a proč se jejich životní cesty protnou?

Železný kříž

Železný kříž se stal posledním velkým dílem Sama Peckinpaha, působivou výpovědí proti válce, která kosí nevinné a neštítí se ani zneužívat děti. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích, střídajících zběsilé tempo válečné vřavy se zdánlivě nesouvisejícími zpomalenými záběry. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím.

Je to jen vítr

V roce 2008 se v Maďarsku odehrála série otřesných rasových útoků na místní romskou komunitu. Vyžádala si šest mrtvých včetně dvou malých dětí a desítky zraněných. Útočníci zapalovali domy a stříleli brokovnicí na rodiny, které se útěkem z hořících budov snažili zachránit život sobě a svým dětem. Dopadení pachatelů trvalo více než rok, soud se vleče dodnes. Na základě této události natočil ostřílený maďarský režisér Bence Fliegauf (Dealer, Lůno) film, který si z letošního Berlinale odnesl druhou nejvyšší cenu z hlavní soutěže. Film zachycuje jeden den v životě romské rodiny kdesi na okraji malého městečka. Otec je za prací v Kanadě. Matka má dvě zaměstnání a stará se o svého nemocného otce. Dcera chodí do školy a syn se toulá po okolí. Všechny spaluje napětí, způsobené množícími se útoky. Nad městem padá tma a nocí se nesou podivné zvuky. Je to jen vítr? Režisér Fliegauf radikálně převrací to, jak jsme zvyklí romské etnikum ve filmu vídat. Plně se soustředí na vykreslení napětí, které ve společnosti vládne a na fakt, že ohrožení jsou všichni bez ohledu na to, jestli pracují a nevyvolávají konflikty nebo jestli zneužívají sociální systém a nechtějí se přizpůsobit. Soustředí se na pocit, který člověk zažívá, když jemu a jeho rodině hrozí nebezpečí, jehož jediným původcem je nenávist a pokládá si otázku, kam až jsme ochotní v toleranci násilí a rozviřování vášní zajít. Film bude v předpremiéře uveden na MFF Karlovy Vary a na LFŠ v Uherském Hradišti.

Dallas mezi námi

Původem rumunský režisér Robert-Adrian Pejo, působící v Rakousku a v New Yorku, ve svém druhém celovečerním hraném filmu vypráví příběh romského učitele Radu Dimu, který se vrací z města do rodné vesnice, aby pohřbil otce alkoholika. Z jeho rodiště se však mezitím stala zaostalá osada na předměstí Bukurešti, kde lidé žijí v bídě a ve špíně a děti shánějí peníze na jídlo sběrem papíru, skla a kovu na sousedním smetišti. Osada, z níž jako malý chlapec ujel, nese ironický název Dallas, protože představuje opak záviděníhodného života v přepychu. Přípravy na otcův pohřeb se komplikují, a Radu zatím potkává svou lásku z dětství Oanu. Ta ho vtáhne do minulosti a pomůže mu poznat lepší stránky svého dávno odvrženého domova. Dokáže Radu najít své místo v životě a konečně být sám sebou? Může být Dallas jeho skutečným domovem?

Bílá stuha

Tajemná historie ožívá ve vyprávění bývalého venkovského učitele, který byl přímým svědkem podivných událostí, jež se odehrály několik měsíců před vypuknutím první světové války v jedné severoněmecké vesnici. Vše začalo jednoho letního dne. Jediný doktor v kraji byl zraněn při pádu z koně. Následoval baronův synek, kterého našli zbitého před dveřmi zámku. Podivné a zdánlivě neopodstatněné násilné činy narůstají a s nimi i napětí ve vesnici, kde si lidé pomalu přestávají věřit. Přísná výchova a pevná společenská hierarchie se začínají otřásat ve svých základech a na povrch vyplouvají tutlané konflikty mezi chudými a bohatými, zneužívanými posluhovačkami a jejich pány či dětmi a přísnými rodiči. Až pozdě začne být obyvatelům vesnice jasné, že násilí se rodí přímo v jejich středu.

Létající Holanďan

Holandské historické drama vypráví o zrodu a přetrvání vlámské legendy. Příběh začíná v 16. století ve Španělskem okupovaných Flandrech. Právě probíhá selská vzpoura a skupina vzbouřenců míří na Nettelneckův statek. Hned nato se objeví Španělé a útok přežije pouze jeden povstalec. Ten se pomiluje s manželkou majitele statku a zmizí. Žena následně porodí syna. O několik let později hoch potká potulného italského zpěváka jménem Campanelli. Ten byl údajně svědkem masakru a hochova početí. Zvědavému klukovi ovšem nabídne smyšlenou historku o tom, že jeho otec žije a je kapitánem bájné lodi. Namluví mu také, že jeho otec umí létat. Chlapec tomu uvěří a když vyroste, vydá se i se svou láskou Lotte otce hledat.

Delta

Tichý mladík se vrací na rodný venkov, do divoké delty, kde vesničané žijí odříznuti od okolního světa. Tady se mladík sbližuje se svou sestrou o něco víc, než společenské konvence dovolují. Izolované prostředí vesnice uprostřed vod pomáhá vybudovat silné, i když minimalisticky natočené drama, prožívané spíše pod povrchem než navenek.

Princezna a bojovník

Osudy Boda, nezaměstnaného bývalého vojáka a Sissi, sestřičky na psychiatrii, se jednoho dne protnou díky dopravní nehodě na ulici Wuppertalu. Pak se potkají znovu: v bance, a to zrovna během loupeže... Jinými slovy by se dal film popsat jako příběh lidí, kteří si museli nejprve vzájemně zachránit život, aby se mohli do sebe zamilovat.

Netvor

Drama francouzského válečného zajatce ve Východním Prusku, jemuž se lidé vyhýbají, a který hledá útočiště ve světě dětí a zvířat. Obyčejný chlapec vyrostl ve zvráceného netvora. Dvanáctiletý, stále odstrkovaný a ponižovaný Abel se mstí. Pouhou myšlenkou založí požár nenáviděné školy. Od té chvíle ví, že může ovlivňovat osud: „Ten den jsem pochopil, že osud je skutečný, že má magické schopnosti, a že je na mé straně". Abelovým světem zůstávají děti. A tak přijde obvinění ze znásilnění malé dívenky. Ale on přece „jen" fotografoval tu malou, krásnou princeznu. Historie mu dává další šanci. Místo vězení přichází válka. Je rok 1939 a přicházejí „vyvolení" - jednotky SS. Ve službách důstojníků 3. říše, včetně Hermanna Göringa osobně, roste jeho historický význam. On, v sedle svého koně, doprovázen čtyřmi dobrmany, vyhledává budoucí elitu německého národa - děti na převýchovu. Na odporu nezáleží, jen je přived, nedej na to, že ti říkají netvor. Pouze ty rozhoduješ... Klíč k nevšednímu příběhu muže, jenž zůstal věčným dítětem poskytne napůl pohádkový charakter předlohy, jenž nahlíží fenomén nacismu a jeho manipulace s vědomím mas v souvislosti s germánskou mytologií.

Dobré srdce

Nostalgická tragikomedie nás zavádí do jednoho newyorského baru, jehož neurvalý majitel Jacques (Brian Cox) už chce pověsit řemeslo na hřebík. Najde si proto na ulici svého následovníka, mladého pobudu a snílka Lucase (Paul Dano), který má ale na barmanskou profesi až příliš „dobré srdce“. Lekce otrlosti může začít... Mladík se rychle učí práci za barem a přizpůsobuje se místnímu stylu. Všechno jde podle plánu. Až jednoho deštivého večera do pánského baru vejde krásná a namol opilá letuška. Lucas se bezprizorní cizinky ujme a nabídne jí útočiště. Přítomnost ženy atmosféru baru zcela promění, což cholerický majitel nese s nelibostí. Od této chvíle už se události mohou vyvíjet jen špatným směrem.

Královna višní 1

Píše se rok 1914, Berlín. Ruth Goldfish, dcera bohatého židovského bankéře, se touží stát farmářkou. U své rodiny se však setkává s nepochopením. Pěstovat svou vlastní zeleninu, jíst vlastní ovoce a mít své vlastní místo plné míru, lásky, pohody a klidu se jim nezdá jako dostatečně lukrativní zázemí pro jejich dceru. Ruth si však prosadí svou, provdá se za šlechtice a společně se přestěhují na venkov. Počátky jsou pro Ruth velkým zklamáním, ale dívka začne s nadšením a silou přestavovat dům a díky své pevné vůle změní obyčejné třešně, které rostou u domu ve velkých plantážích, na nejlepší třešně v celém Německu. Její štěstí však poznamená První světová válka, která právě zaplavuje Evropu.

Královna višní 2

Píše se rok 1914, Berlín. Ruth Goldfish, dcera bohatého židovského bankéře, se touží stát farmářkou. U své rodiny se však setkává s nepochopením. Pěstovat svou vlastní zeleninu, jíst vlastní ovoce a mít své vlastní místo plné míru, lásky, pohody a klidu se jim nezdá jako dostatečně lukrativní zázemí pro jejich dceru. Ruth si však prosadí svou, provdá se za šlechtice a společně se přestěhují na venkov. Počátky jsou pro Ruth velkým zklamáním, ale dívka začne s nadšením a silou přestavovat dům a díky své pevné vůle změní obyčejné třešně, které rostou u domu ve velkých plantážích, na nejlepší třešně v celém Německu. Její štěstí však poznamená První světová válka, která právě zaplavuje Evropu.

Královna višní 3

Píše se rok 1914, Berlín. Ruth Goldfish, dcera bohatého židovského bankéře, se touží stát farmářkou. U své rodiny se však setkává s nepochopením. Pěstovat svou vlastní zeleninu, jíst vlastní ovoce a mít své vlastní místo plné míru, lásky, pohody a klidu se jim nezdá jako dostatečně lukrativní zázemí pro jejich dceru. Ruth si však prosadí svou, provdá se za šlechtice a společně se přestěhují na venkov. Počátky jsou pro Ruth velkým zklamáním, ale dívka začne s nadšením a silou přestavovat dům a díky své pevné vůle změní obyčejné třešně, které rostou u domu ve velkých plantážích, na nejlepší třešně v celém Německu. Její štěstí však poznamená První světová válka, která právě zaplavuje Evropu.

Chatrč v lese

Po propuštění z psychiatrie se Martin stává vyvrhelem společnosti. Nedokáže se zbavit nálepky duševně nemocného a skončí na ulici. Mladý ukrajinský chlapec Viktor je každému na obtíž a po smrti své matky má skončit v sirotčinci. Jejich cesty se náhodně propletou a společně uniknou z města, aby si v lese postavili chatrč a našli tak vlastní domov v přírodě. Jejich každodenní boj o přežití vytvoří mezi nimi silné pouto a jejich život náhle dává smysl. Martin pozná mladou Lenu a vyzve ji, aby opustila svůj dosavadní spoutaný a zotročený život. Když se však zdá, že všichni tři našli jakýsi druh štěstí, neúprosné zákony společnosti zasáhnou: chata je zničená a Martina uvězní. Jeho psychiatr mu poví, že Viktor je jen výplodem jeho halucinací a představuje jeho vnitřní dítě. Martin tomu odmítá uvěřit a začne s tím bojovat. Uteče z vězení a v rukách mu zůstane policejní pistol. Jeho cíl je jasný: musí najít Viktora a dokázat, že chlapec skutečně existuje. To je jediný způsob, jak může uskutečnit svůj sen: utéct do Portugalska a spolu s Lenou si postavit novou chatrč a domov v tamějších lesích.

Smrtelná Marie

Tykwerův debutový film, temný psychologický thriller, nás pomalu vtahuje do tajemného světa Marie. Napětí se zintenzivní, když je Marie konfrontována s násilnickým manželem, náročným otcem a pokorným milencem. Marie je žena v domácnosti, která se navenek jeví jako nenápadná a úplně obyčejná, avšak postupně se odhalí její tajemný, zvrácený a zjizvený vnitřní svět. Prostřednictvím poetiky německého filmového expresionismu nám Tykwer umožňuje nahlédnout do její temné psychiky. Postupně se odkrývají odpovědi na různé otázky, například proč si Marie píše jeden dopis za druhým a následně si je skrývá v obývacím pokoji apod. Tajemství a nezodpovězené otázky však přibývají, dokud nedojde k mrazivému a znepokojujícímu rozuzlení.

Čtvrtá mocnost

Paul Jensen je novinář a právě opouští Berlín. Vydává se daleko na východ, do Moskvy, aby zde začal pracovat v bulvárních novinách, které vede jeho mentor Alexei Onegin. S nebývalou rychlostí dokáže novinám navrátit jejich zašlý lesk a slávu a také zvýšit prodej. Paulův život je jedna velká party, dokud nepotká okouzlující herečku Katju a nezamiluje se do ní. Ta ho přiměje vést v novinách politicky laděný nekrolog. Od té chvíle se spustí řetězec událostí, jenž obrátí Paulův život vzhůru nohama. Paul je zatčen jako terorista. Když je s Oneginovou pomocí propuštěn, musí čelit dalším tajemstvím, tentokráte ze své vlastní minulosti, a odhalit politické spiknutí namířené proti němu samému. Závod s časem začíná.

Diplomacie

5. srpna 1944 Spojenci vstupují do Paříže. Krátce před úsvitem se německý vojenský místodržitel Paříže Dietrich von Choltitz chystá vykonat krutý příkaz Adolfa Hitlera, a to vyhodit do povětří pýchu všech Francouzů – hlavní město Paříž. Všechny mosty a historické budovy jsou již podminované, ale Paříž stále stojí a vyčkává. Z jakého důvodu Dietrich von Choltitz odmítá splnit Führerův rozkaz, i navzdory jeho bezmezné věrnosti Německé říši? Má v tom prsty švédský konzul v Paříži Raol Nordling anebo sám generál mění názor?

Kdo je tady ředitel?

Bláznivá komedie, která zcela vystupuje mimo tradiční téma a styl Larse von Triera. Majitel IT agentury si vytvořil postavu imaginárního šéfa, ale když chce firmu prodat, nezbývá mu než najmout podřadného herce, který bude zaskakovat nejen při jednáních.

Rámus v mé hlavě

Žena se vrací do Ženevy po studiu v zahraničí a brzy se ocitá ve vztahu s pouličním prodavačem.

Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě

Jako moderní Don Quijote a Sancho Panza, tak Sam a Jonathan, dva cestující prodejci s drobnými cetkami, nás vezmou na kaleidoskopickou toulku lidskými touhami. Na výlet, který nám ukáže krásu jednotlivých momentů lidského života, malichernost druhých, humor i tragédii, které se skrývají uvnitř každého z nás, majestátnost života či lidské slabiny. S panoramatickým výhledem poukazuje holub ze své ptačí perspektivy na lidský stav. Opeřenec je ohromen lidmi – jejich aktivitami, pošetilostmi, pýchami a nervozitou, kterým se snaží porozumět a pochopit je. Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je třetím závěrečným filmem Anderssonovy trilogie o lidském bytí, ve které se tvůrce snažil vytvořit napětí mezi banalitami a podstatnými věcmi, mezi komickým a tragickým – ukázat protichůdnost a dynamickou povahu existence, zatímco formuje myšlenku, že lidský druh potenciálně směřuje k apokalypse, ale také že její výsledek máme ve svých rukách.

Královská aféra

V novém snímku Nikolaje Arcela, na kterém se scénáristicky podílel i kontroverzní Lars von Trier, budeme svědky příběhu britské princezny Karoliny Matyldy Hannoverské (Alicia Vikander), která byla v pouhých patnácti letech donucena provdat se za svého bratrance, dánského krále Kristiána VII. (Mikkel Folsgaard) Ten bohužel trpěl schizofrenií, a proto manželství bylo pro Karolinu Matyldu spíše utrpením - král ji dával jasně najevo, jak jí opovrhuje a dával přednost životu plnému orgií. Královna tak žila v osamění. I přes to všechno se jim čtrnáct měsíců po svatbě narodil syn Frederik VI. (William Johnk Nielsen), budoucí král dánský a norský. Karolina Matylda s ním v poklidu žila na zámku v Kodani, když jednoho dne se král vrátil z cest a přivezl si s sebou německého lékaře a psychologa Johanna Friedricha Struensee (Mads Mikkelsen). Mezi lékařem a královnou i přes počáteční nevraživost však brzy vzplanula láska.

Linie násilí

Tvůrce existenciálních filmových esejů, uznávaný německý režisér Wim Wenders (Alice ve městech, Stav věcí, Paříž, Texas), se opět pokusil spojit "něco" ze své vážněji zaměřené poetiky s divácky vděčným filmovým žánrem. Zároveň se rozhodl natočit film o násilí bez jeho přímého zobrazení. Spolu se scenáristou Nicholasem Kleinem si pro tuto příležitost vybral i vhodné hrdiny: v příběhu se sbíhají osudy tří mužů: vědce, ambiciozního detektiva a producenta akčních filmů. Bohatý producent Mike Max řídí své impérium pomocí telefonů a počítače a nebere vážně sdělení manželky Paige, že ho opouští. Ještě týž den se producenta zmocní dva najatí zabijáci, vše se ale vyvíjí jinak, než podle jejich plánu. Akci zabijáků zachytil na monitoru vědec Ray Bering, který pro FBI dokončuje projekt sledování dění v celém městě pomocí stovek kamer. Jeho realizace má znamenat zásadní obrat boje se zločinem: konec násilí. Projekt má ale přinejmenším dva háčky: je snadno zneužitelný a nelegitimní...

Vejdi do prázdna

Po tragické smrti rodičů při autonehodě jsou sourozenci Oskar a Linda rozděleni. Znovu se setkávají až v Tokiu – v rušném, tajemném a pro dva mladé lidi nebezpečném městě. Oskar pracuje jako drogový dealer, Linda ve striptýzovém baru. Oba si slíbí, že už se za žádných okolností nikdy neopustí. Jedné noci je Oskar při policejní šťáře zastřelen. Ale slib, který si dali, mu nedovolí opustit tento svět. Jeho duch bloudí nočním Tokiem a realita ztrácí pevné obrysy. Přítomnost se začíná míchat s minulostí i budoucností ve vizuálně úchvatný a přitom děsivý koktejl. Podmanivý film z prostředí tokijských nočních klubů, který vypráví o životě, o smrti a o lásce. Režisér Gaspar Noé v tomto snímku posouvá hranice filmu a nabízí divákům nevšedně silný zážitek.

Po smrti

Nathanovi bylo pouhých osm let, když se poprvé dostal do přímého kontaktu se smrtí, když se snažil zachránit život malého děvčete. Na krátkou chvíli mladý Nathan upadl do bezvědomí a zažil vlastní klinickou smrt. Poté se, jako zázrakem, vrátil k životu. O několik let později je Nathan úspěšným newyorským korporátním právníkem. Avšak zdevastovaný bolestnými okolnostmi svého rozvodu se nechá zavalit prací, daleko od své dcery a ex-manželky Claire. Do jeho života však nečekaně vstoupí tajemný doktor Kay. Tajemný, intenzivní, naléhavý Kay, který tvrdí, že je schopný předvídat hrozící smrt s udivující přesností a jasností. Co byste dělali vy, kdyby vstoupil do vašeho života cizinec a řekl vám, že brzy zemřete? Zoufalý závod s časem začíná a Nathan se snaží o nápravu chyb ze své minulosti a znovu se spojit s těmi, které nejvíce miluje.

Evropa

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Fanny a Alexander

Fanny a Alexander je Bergmanovou vysněnou rodinnou kronikou. Ekdahlovi jsou divadelní rodinnou z vyšší střední vrstvy, ukrytí před vzrůstajícím chaosem vnějšího světa. Očima desetiletého Alexandera sledujeme jeden bouřlivý rok v životě rodiny Ekdahlových. Alexanderovi představivost pohání kupředu kouzelné události, které vedou a následují po smrti jeho otce. Díky novému sňatku jeho matky s přísným prelátem jsou však Alexanderovi a jeho sestře Fanny odmítnuty všechna možná potěšení a děti jsou vystaveny jakémusi gotickému hororu. Biskup je Bergmanovskou postavou, jejíž přísnost překračuje zdravou mez. Jeho podlost však snímek zároveň nahrazuje „laskavostí, náklonností a dobrem“. Fanny a Alexander bylo původně zamýšleno jako Bergmanovo poslední dílo a představuje tak vrchol jeho tvorby. Oscar pro nejlepší výpravu, nejlepší kameru, nejlepší kostýmy, nejlepší cizojazyčný film a nominace na nejlepšího režiséra – Ingmara Bergmana. Celovečerní film byl digitálně zrestaurován z původního negativu a soundtracku.

Fanny a Alexander, část I.

Mladý Alexander zahlédne nadpřirozené jevy těsně předtím, než se jejich široká rodina shromáždí u jejich prababičky doma na tradiční vánoční večeři. Epizoda I obsahuje Prolog a První akt: Rodina Ekdahlových slaví Vánoce.

FANNY A ALEXANDER, část II.

V další epizodě se Alexandrova rodina rozdělí, a to kvůli smrti otce a následného sňatku matky s chladným knězem Vergérusem. Epizoda 2 obsahuje Druhý akt: Zkouška duchů a Třetí akt: Rozchod.

FANNY A ALEXANDER, část III.

V předposlední epizodě, Fanny a Alexander stále trpí pod nadvládou jejich krutého otčíma zatímco několik duchů navštíví svět živých. Epizoda 3 obsahuje Čtvrtý akt: Události léta.

FANNY A ALEXANDER, část IV.

V poslední epizodě Izák plánuje záchranu Fanny a Alexandera ze spárů jejich nevlastního otce. Epizoda 4 obsahuje Pátý akt: Démoni a Epilog.

Frankofonie

Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá ruský režisér Sokurov uvnitř pařížského muzea Louvre vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Na pozadí druhé světové války (resp. německé okupace Francie) zkoumá režisér Alexandr Sokurov vztah mezi uměním a mocí a ptá se, co nám kultura říká o nás samých. Jeho historický filmový esej je nekonvenční procházkou pařížským muzeem Louvre, kterým diváka provádí Napoleon a Marianne coby alegorický symbol Francouzské republiky. Louvre tu vedle ředitele M. Jacquese Jaujarda a kunsthistorika Metternicha funguje jako třetí hlavní postava – jako úchvatná kulisa i nejvýznamnější úložiště světové kultury.

Bratovrah

Kurdský přistěhovalec Semo a pasák, žijící v Německu, nabízí svému mladšímu bratru Azadovi peníze, aby přicestoval za ním a připojil se k němu. Azad to neochotně přijme a vydá se na dlouhou cestu z jeho chudé vlasti. Dostane se do azylu pro utečence, kde se v beznadějné bídě spřátelí s 11letým kurdským sirotkem Ibou. Jejich přátelské pouto sílí, avšak zbytek utečenecké komunity je proti nim. Ahmet a Zeki jsou mladí, frustrovaní, odcizení a nezaměstnaní Turci, kteří si nemohou najít místo v německé společnosti, jsou zapletení do drobné kriminality a jejich frustrace a hněv stále roste. Třetí celovečerní film oceňovaného režiséra Yilmaze Arslana s výjimečně přesvědčivými výkony neherců představuje výbušný příběh o zoufalém konfliktu a krvavé pomstě. Snímek Bratrovrah je srdcervoucí portrét divokých a surových společenských outsiderů, bojujících o vlastní bezpečnost, důstojnost a o přežití v krutém světě násilí, vyhnanství a lhostejnosti ve společnosti, která je vůbec nechce přijmout mezi sebe.

Gabriela

Francouzské artové drama o smrti jedné lásky a o konci jednoho vztahu. Majetný francouzský pár, Jean a Gabrielle (Pascal Greggory a Isabelle Huppert), si žije na vysoké noze a vede dobrý život ve svém domě v Paříži, každý jejich rozmar je zaopatřen jejich zaměstnanci. Navenek působí jako ideální manželský pár, avšak ve skutečnosti žijí v zoufalém a nuceném soužití bez fyzické i psychické lásky. Oslava výročí jejich svatby je poznamenaná tím, že Jean objeví zprávu od Gabrielle, kde píše, že odešla za svým milencem. Jeho život se ocitá v troskách, ale trpělivě očekává její návrat, aby přes různé vzestupy a pády společně obnovili svůj narušený vztah.

Clara

V roce 1850 cestuje klavíristka Clara Schumann (Martina Gedeck), rozená Wieck, se svým manželem Robertem (Pascal Greggory) a jejich dětmi do Dusseldorfu. Po vyčerpávajících létech na turné Robert předpokládá, že post obecního ředitele hudby zajistí jeho rodině klidný a usedlý život. Po boku svého churavějícího manžela se stále snaží prosadit i Clara a bojuje proti přebujelému šovinismu hudebních kolegů svého manžela. Robert zaměřuje svou pozornost na virtuózní skladby 20letého Johannese Brahmse (Malik Zidi) a přivádí ho do svého domu, plného nadšení. Mladík se stává součástí rodinného života, ale brzy zahoří láskou k paní domu, což výrazně zkomplikuje situaci….

Lovci hlav

Zdá se, že Roger Brown má všechno, co si člověk může přát. Je nejúspěšnějším lovcem hlav (vyhledávačem talentů) v Norsku, za manželku má překrásnou galeristku a vlastní úchvatný dům. Zároveň si ale žije nad poměry a potají krade umělecká díla. Na slavnostním otevření galerie mu žena představí muže jménem Clas Greve. Nejen že je Greve ideálním kandidátem na pozici, o kterou Roger usiluje, je i majitelem Rubensova Lovu na kance, jednoho z nejžádanějších obrazů v historii moderního umění. Roger vycítí příležitost stát se finančně nezávislým a začne plánovat svou vůbec největší krádež. Brzy ovšem narazí na problém a tentokrát to nejsou peníze, které by ho mohly poslat ke dnu...

Holy Motors

Leos Carax, nevyzpytatelný enfant terrible francouzského filmu, se po třináctileté pauze vrátil triumfálním způsobem. Ve filmu, který měl podle mnohých letos v Cannes získat Zlatou palmu, ztvárnil režisérův věrný druh Denis Lavant tajuplného pana Oscara, beroucího na sebe v průběhu jednoho dne nejrůznější identity ve zneklidňující show snímané neviditelnými kamerami. „Kvůli čemu to ještě děláte?“ ptá se Oscara jeho šéf, ztvárněný Michelem Piccolim. „Pro krásu samotného gesta,“ odpovídá Lavantův chameleonský hrdina a charakterizuje tak režisérovo krédo „rozprostřené“ do pěti filmů v průběhu téměř třiceti let. Pro Caraxe typické, bolestně romantické vidění světa se snoubí s hravou provokativností a nezměrnou láskou k bizarním milníkům v dějinách filmu (mezi mnoha jinými Oči bez tváře Georgese Franjua). Jeho uhrančivý spektákl je prostoupen obdivem k Paříži, která bezmocně přihlíží pomalému zániku legendárního obchodního domu Samaritaine v sousedství Pont Neuf, ale třeba i k mizejícímu světu limuzín či zpěvu Kylie Minogue.

Podzimní sonáta

Jediný film, na kterém Ingmar Bergman spolupracoval s Ingrid Bergmanovou. Zároveň poslední, který herečka před svou smrtí natočila. Podzimní sonáta, oceněná Zlatým glóbem za Nejlepší cizojazyčný film (1979), je opětovným potvrzením mistrovské Bergmanovy režie a zároveň hereckým koncertem Liv Ullmanové a Ingrid Bergmanové. Eva, bývalá manželka vesnického pastora, pozve k sobě na návštěvu svou matku, světoznámou klavíristku Charlotte, se kterou se již roky neviděly. Namísto láskyplného a přátelského setkání však na povrch vyplouvají hluboko uložené křivdy a rozpory. Matka, která opustila rodinu, aby se mohla věnovat své hudební kariéře, stráví s dcerou několik dní, během nichž se obě snaží posbírat poslední kousky náklonnosti, které je mohou navzájem spojovat.

Hotel

Irene nastoupí jako recepční do velkého osamělého hotelu v rakouských Alpách. Zjišťuje, že dívka Eva, která na jejím místě pracovala před ní, za záhadných okolností zmizela. Spolupracovníci o Evě mluví vyhýbavě a také s novou kolegyní se nepokoušejí navázat žádný bližší kontakt. Bloudění labyrintem pustých hotelových chodeb, neosobní pokoj, který zdědila po své předchůdkyni, naprostá izolace od venkovního světa a nedostatek komunikace - to vše způsobuje, že se citlivá dívka propadá stále hlouběji do pocitů odcizení a strachu. Dívka navazuje náhodný vztah s mladíkem Erikem, který jí však nepřináší vytouženou úlevu. Tu jí neposkytuje ani náboženská víra, v níž byla vychována. Irene, stále zřetelněji se identifikující s Evou, proniká na svých denních i nočních procházkách stále hlouběji do okolních hlubokých lesů, jejichž mystickým středobodem je místní zlověstná atrakce - jeskyně Lesní víly.

O koních a lidech

Kolbeinn miluje Solveig a Solveig miluje Kolbeinna, ale Kolbeinn miluji svoji prvotřídní klisnu, miláčka Gránu. Grána je však posedlá hřebcem Brúnnem. Vernhardur miluje vodku a kůň Jarpur miluje Vernhardura, svého pána. Grimur má vášeň pro starou koňskou dopravu, ale Egill obdivuje jiskřivé elektrické ploty. Přichází jaro a celá místní komunita sleduje tento příběh. To nemůže skončit dobře… Během natáčení nebyl žádný kůň zraněn. Herci přežili, otázkou však zůstává jejich možná psychická újma.

Jsem ta druhá

Mladý a úspěšný architekt Robert Fabry, kterého v německém dramatu úspěšné režisérky Margarethe Von Trottové ztvárnil Berlíňan August Diehl, právě prožil famózní noc. A poděkovat za to může především neznámé a tajemné krasavici v červeném, díky níž se podíval až k samotným branám ráje. Jenže po noci přichází den a během něj bývá často vidět mnohem víc, než by si mnohý přál. Nazítří se totiž dvojice potkává znovu. Jen ve zcela jiných úlohách. Ona mysteriózní žena, které svůj půvab propůjčila Katja Reimannová, se v normálním světě jmenuje Caroline Winterová, je velmi důležitá a stejně tak nesmlouvavá právnička ve firmě, jež má s Robertem spolupracovat, a vše nasvědčuje tomu, že si na minulou noc vůbec nepamatuje. Nebo nechce pamatovat. A co je největší problém, mladý Němec se do ní okamžitě zamiluje. Díky tomu ale Robert také nahlédne do jejího života a odkryje děsivé tajemství, které má cosi společného s Carolininým despotickým otcem v podání charismatického Armina Muellera-Stahla. Možná by mohl pomoci, ale může ho to stát také jeho vlastní život. Přesto neváhá.

Intimita

Přichází k němu jednoho středečního odpoledne. Milují se. Nemluví spolu, přesto se mezi nimi něco důležitého odehrává. Příští týden, ve stejnou hodinu, stojí znovu za dveřmi. Rychle se navzájem svlékají. Beze slova. Stává se sex jedním ze způsobů mezilidské komunikace a setkávání? Francouzský režisér Patrice Chéreau využil literární předlohy britského autora indického původu Hanifa Kureishiho, aby natočil film, který sice vzbudil pozornost kvůli svým naprosto otevřeným sexuálním scénám, přesto jeho ústředním tématem je samota, základní otázky existence mezi ostatními a nesnadnost mezilidské komunikace.

Mussolini a já 1

Historii pádu fašistického diktátora Itálie vypráví jeho dcera Edda (Susan Sarandon). Dramatické události odvedly Mussoliniho (Bob Hoskins) od jeho rodiny. Miluje oddanou manželku (Annie Girardot) a mladou milenku, ale zároveň cítí nenávist ke své dceři, jejíž manžel Ciano (Anthony Hopkins) byl bezprostřední příčinou pádu a zatčení diktátora.

Rozkaz

Evropa je v roce 1918 zničená první světovou válkou. Ve Finsku řádí občanská válka. Sociálně-demokratičtí "Červení" bojují proti "Bílým" silám konzervativního Senátu. Když se voják Aaro Harjula vrací z Německa, připojuje se k vládnímu vojsku, ale záhy je svědkem surových znásilnění a hromadných poprav. Jeho víra je otřesena. Náhodou potkáva jednu revolucionářku a jeho život se obrácí vzhůru nohama.

Zimní spánek

Aydin, bývalý herec, vlastní v centrální Anatolii malý hotel, kde žije se svou výrazně mladší ženou Nihal a sestrou Necla, která se právě zotavuje z nedávného rozvodu. Turistická sezóna pomalu končí a okolní krajina se začíná zahalovat do bílých sněhových závojů. Hotel se v tomto období stává úkrytem, ale i místem, ze kterého není úniku a které otevírá staré rány a podněcuje vzájemnou nevraživost jeho obyvatel.

Bojovnice

Marisa, 20letá německá dívka nenávidí cizince, Židy, vojáky a každého, koho shledá vinným za úpadek země. Provokuje, pije, pere se a její další kérka bude portrét Adolfa Hitlera. Jediné místo, kde se cítí doma, je neonacistický gang, ke kterému patří a kde jsou nenávist a násilí na denním pořádku. Ale Marisina přesvědčení se pomalu začnou měnit, když náhodou potká mladého afgánského uprchlíka. V konfrontaci s jeho názory jí dochází, že černé a bílé principy jejího gangu nejsou jedinou možnou cestou. Bude Marisa schopna vymanit se z vlivu této skupiny?

Město ztracených dětí

Ve filmu Město ztracených dětí, nápadité dobrodružné fantasy pohádce od tvůrců snímku Delikatesy (1991), ztratil předčasně stárnoucí šílený vědec Krank (Daniel Emilfork) už dávno své sny, a tak se pokouší odhalit tajemství snění. Unáší malé děti a během jejich spánku studuje jejich sny, což výrazně poškozuje jejich psychiku. Krank se však dostane do těžkostí, když se silák z cirkusu One (Ron Perlman), starší nevlastní bratr uneseného Denreeho (Joseph Lucien), spojí s Miette (Judith Vittet), devítiletou dívkou, která vede skupinu zlodějských sirotků, a společně se vydají Denreeho najít a zachránit. Konečně najdou Krankův hrad, ale musí čelit mnoha přichystaným nástrahám. Navíc musí rozeznat skutečného Denreeho od jeho tří identických klonů, které na hradu slouží jako Krankovi asistenti. Francouzská filmařská dvojice Marc Caro a Jean-Pierre Jeunet v této temné povídce opět prokazují svou technickou zdatnost a vytvářejí jeden z nejunikátnějších a vizuálně nejvíce ohromujících filmů, který se vyznačuje vynikajícími výkony mladých herců, ponurým fantazijním světem s depresivní atmosférou, bizarními scénami a postavami. Hudební skladatel Angelo Badalamenti, známý spolupracovník Davida Lynche, tu navíc vytváří mrazivý, cirkusově-muzikálový soundtrack, který filmu dodává ještě větší kouzlo.

Družička

Philippe, pracovitý a odpovědný obchodník, potkává na svatbě své sestry tajemnou družičku Sentu. Jejich bláznivá láska se vyvíjí pod vlivem Sentina nevypočitatelného chování. Senta milence seznámí se svým poněkud nepravděpodobným životním příběhem a od Philippa žádá čím dál šílenější důkazy lásky. Senta lže, ale potíž je v tom, že nelže pokaždé, navíc se do svých vlastních lží postupně začíná zaplétat i Philippe. Chabrol rozehrává drama všednosti narušované fantaskním světem představ a lží, kdy se hledání životních alternativ nebezpečně blíží šílenství. Ponechává vývoj příběhu neustále v nejistotě stejně jako charakter svých postav a soustředí se na křehkou hranici mezi pravdou a lží, na napětí mezi tím, co je a co by mohlo být.

Rozpolcená dívka

Mladá Gabrielle pracuje v lokální televizi jako rosnička a snaží se najít vhodného partnera pro život. Potká hned dva potenciální partnery, kteří mají své světlé, ale i stinné stránky. Starší spisovatel Charles je ženatý a není kvůli ní schopen opustit svoji manželku. Současně ji začne svádět mladý, nevyrovnaný playboy Paul. Ten je však moc žárlivý a majetnický. Na scénu přichází třetí muž. Její neustálé lavírování mezi třemi muži tak spěje k tragickému rozuzlení.

Ticho na moři

Nacházíme se v roce 1941 ve francouzském internačním táboře, jehož chovanci jsou většinou političtí vězni a zločinci. Když bojovníci odporu – členové komunistické strany – zavraždí německého důstojníka, Hitler nařídí, aby bylo 150 francouzských vězňů popraveno. Jedním z mužů, který má být popraven, je 17letý Guy Môquet, jehož následná smrt se stala symbolem francouzské revolty proti německé okupaci. Jeho dopis na rozloučenou se každoročně čte ve francouzských školách. Snímek rekonstruuje jednotlivé události těsně před atentátem důstojníka až po popravu vězňů. Režisér Volker Schlöndorff zobrazuje tragické události nejen ze strany odsouzených a neúprosně, bez obhajoby poukazuje na slepou poslušnost německých vojáků a jejich nadřízených.

Pianistka

Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot), plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí v pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní PIANISTKA byla s příznivým ohlasem uvedena na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal za svůj film Velkou cenu poroty.

Osamělost prvočísel

Prvočíslo je ze své podstaty osamělá věc: dá se dělit jen samo sebou nebo jedničkou a nehodí se k žádnému jinému prvočíslu. Alice a Mattia se také pohybují po vlastních osách, každý se svou vlastní tragédií. Jako dítě se Alice kvůli svému panovačnému otci stala obětí těžké lyžařské nehody a následně i anorexie. Při setkání s Mattiou poznává spřízněnou duši a Mattia prozrazuje Alici své strašné tajemství: v dětství nechal svou mentálně retardovanou sestru–dvojče samotnou, odešel na oslavu, a když se vrátil, sestra zmizela. Tyto dvě zásadní události navždy poznamenaly životy Alice i Mattea a jak tak dospívají, zdá se, že i jejich osudy se nezvratně proplétají.

Země zapomnění

V den výbuchu jaderné elektrárny, 26. dubna 1986, chtějí Anya a Piotr v nedalekém městečku zpečetit svou lásku uzavřením manželství. Těsně po havárii je Piotr povolán, aby s ostatními v elektrárně pomáhal uhasit obrovský oheň. Nikdy se však již k Anyi nevrátí. Lidé a jejich životy jsou už navždy zasažení silným zářením a ani po deseti letech se jeho následky nepřestaly projevovat. Existuje pro ně ještě naděje na nový život?

Mléčná dráha

Dílo, které doplňuje cyklus Buňuelových filmů - Nazarin, Viridiana, Šimon na poušti - věnovaný tématům dotýkajícím se náboženských otázek. Bunuel do tohoto filmu sice vkládá rozpravy o šesti základních církevních dogmatech a jejich heretických degradacích a poprvé tak přechází na pole teologie, avšak to neznamená, že teologizuje. O východiscích víry se nesnaží podat bližší, ucelenější informaci, a už vůbec ne pochopit je jako problém. Proto je charakteristické, že v Mléčné dráze se o dogmatech diskutuje v málo přehledných útržkovitých dialozích, záměrném znejasnění, kterým se demonstruje, že zde nejde o detailní porozumění, ale o sarkastický, předem hotový soud nad úlohou náboženské dogmatiky v evropských dějinách. Svět dogma však zároveň dostává šanci odkrýt i svou přitažlivou a v Buňuelově rouhavém pohledu poeticky humornou kvalitu ...

Propustka

Mezi hrdinstvím a zradou vede jen tenká a často nezřetelná linie a máloco je právě takové, jaké se zdá na první pohled být. Paříž, březen 1942. Němci okupují Francii. Asistent režiséra, impulzivní Jean-Devaivre, nedokáže jen tak sedět s rukama v klíně. Scénárista a básník Jean Aurenche se chce za každou cenu vyhnout práci pro Němce. Oba dva muži pracují ve společnosti Continental Films a bojují s nepřítelem, jak umí. Jsou "blízko vlčích tesáků, které je nemohou kousnout", nebo už patří mezi kolaboranty? Válka se s nikým nemazlí!

Proces

Josef K. byl zatčen. Čeká na soud, ke kterému nevidí žádný důvod, je seběvědomý, je přesvědčen, že došlo k mýlce. Přesto se jako nevinný nechová. Situaci nemá ulehčenou ani on, ani divák. Ariadninu nit, klíč k pochopení, předkládá v nesmrtelném románu spisovatel Franz Kafka, režisér Orson Welles nabízí pozorovatelům svoji interpretaci.

Čtyřikrát

Nejprve nenápadně sledujeme každodenní život starého pastýře koz, který žije v odlehlé středověké vesnici v horách italské Kalábrie. Lék proti dávivému kašli si vyrábí z vody a prachu, který sbírá z podlahy místního kostela. Poté režisér obrací naši pozornost na čerstvě narozené kůzle a na to, jak se slabé zvíře snaží postavit na vlastní nohy a vybojovat si místo v početném stádu. A nakonec sledujeme mohutnou jedli, kterou lesníci pokácí, aby ji zpracovali na dřevěné uhlí. V jednom z nejpozoruhodnějších filmů 63. ročníku MFF Cannes, kde získal Cenu Europa Cinemas Label, Frammartino vytváří podmanivou, poetickou vizi o neustále se opakujícím cyklu života, přírody a neměnných tradic odlehlých míst. Hledá esenci života člověka, zvířat a věcí kolem nás.

Lisabonský příběh

Režisér Friedrich Monroe má potíže s dokončením svého filmu o Lisabonu, proto si na pomoc zavolá svého přítele, zvukaře Phillipa. Ten však dorazí se zpožděním a zjistí, že Friedrich zatím někam zmizel a nechal po sobě jen nedokončený film. Phillip se rozhodne zůstat a pracovat dál na filmu. Je fascinován městem i portugalskou zpěvačkou Teresou. Friedrich se mezitím toulá Lisabonem a snaží se zachytit městskou atmosféru… Okouzlující a humorná roadmovie v režii Wima Wenderse!

Lola běží o život

Berlín. Současnost. Letní den, v němž minuty rozhodují o lásce, životě a smrti. Lole a Mannimu je něco přes dvacet a jsou milenci. Manni pracuje jako kurýr pro pochybného překupníka s auty. Poslední akce však nedopadne podle plánu. Vletí v metru do náruče revizorům a ztratí igelitku se 100.000,- DM, které si má šéf za dvacet minut vyzvednout. Zoufalý Manni volá Lole. Co si počít? Když ty peníze nesežene, zemře. Lolin mozek pracuje naplno. Má dvacet minut na to, aby sehnala sto tisíc, dvacet minut na záchranu Manniho života. Lola vyrazí z domu do ulic Berlína vyběhat sobě a Mannimu život, sehnat nějak někde sto tisíc. Lola běží ne jako, ale o život.

Lurdy

Christine je téměř celý život připoutána na invalidní vozík. Tím, že se cítí být sama, vydá se na výlet do Lurd, ikonického města poutníků v Pyrenejském pohoří. Jednoho rána se probudí zdánlivě vyléčená. Film Lurdy je krutým příběhem. Nemocní lidé z celého světa přichází na toto posvátné místo s vírou, že získají zpět své zdraví, protože Lurdy jsou považovány za místo zázraků, nadějí, pokoje a uzdravení se pro mnoho zoufalých a umírajících lidí. Ale cesty boží jsou nevyzpytatelné a naděje, která je tak blízko smrti, se může naplnit, což se zdá absurdní ve chvíli, kdy se život ubírá ke svému konci. Lurdy jsou scénou, na které se odehrává lidská komedie.

Milovat Lizu

Wilson (Philip Seymour Hoffman) přišel o manželku, která spáchala sebevraždu. Na rozloučenou mu nechala dopis. Wilson však nemá sílu otevřít ho a přečíst. Útěchu nachází ve fetovaní benzínu a modelech letadel. Psychologické drama o člověku, který ztratil kus svého já.

Mamut

Příběh nového filmu Lukase Moodyssona (Láska je láska, Lilja4ever) se točí kolem úspěšného newyorského páru – Leo (Gael García Bernal) a Ellen (Michelle Williams). Leo je tvůrcem vzkvétajících webových stránek a vkročil do světa peněz a velkých rozhodnutí. Ellen je oddanou lékařkou na pohotovostní chirurgii a obětovala své dlouhé pracovní směny zachraňování životů. Jejich osmiletá dcera Jackie tráví většinu času se svou filipínskou chůvou, což je situace, která nutí Ellen se zamyslet nad svými prioritami. Během pracovní cesty do Thajska Leo bezděčně spustí řetězec událostí, které budou mít dramatický dopad na všechny.

Manderlay

V druhé části plánované americké trilogie, založené na motivu USA jako země neomezených možností, uvádí dánský enfant terrible Lars von Trier znovu na scénu postavu Grace - hrdinky svého předchozího snímku Dogville (Nicole Kidmanovou však vystřídala Bryce Dallas Howardová, známá z Vesnice M. Nighta Shyamalana). Grace a její otec se z Colorada počátku 30. let přesouvají do Alabamy, na starou plantáž jménem Manderlay, kde jsou konfrontováni s děsivou krutostí a nespravedlností otroctví. Není divu, že Grace nemůže zůstat stranou a rozhodne se zasáhnout. Ovšem s jakým výsledkem - pořádky udržované celá desetiletí se hroutí, ale osvědčí se výuka otroků demokracii?

Marieke, Marieke

Belgický snímek citlivě portrétuje dospívání mladé dívky a její vyrovnávání se smrtí otce. Marieke žije se svou matkou, která před ní důsledně tají všechny okolnosti otcovy dávné smrti. Proti citově otupělému domácímu i pracovnímu prostředí dívka staví intimní chvíle trávené ve společnosti starších mužů, jejichž těla si s oblibou fotografuje. Jednoho dne ji ale vyhledá otcův dřívější přítel a poodhalí jí její vlastní minulost. Civilní a zároveň empaticky natočený snímek spadá mezi díla současné generace mladých vlámských režisérek.

Melancholia

Melancholie dánského režiséra Larse von Triera vypráví uhrančivý příběh dvou sester (Kirsten Dunst a Charlotte Gainsbourg), z nichž ta mladší se zrovna vdává. Svatební veselí se odehrává na starobylém venkovském sídle a všeobecnou sváteční náladu zakalí náhlá hrozba v podobě rudé planety, která vystoupila zpoza slunce a s níž hrozí Zemi bezprostřední srážka. Režisér Trier je pověstný precizně gradovanou atmosférou s neočekávanými zápletkami i zvraty, které ústí do ještě neočekávanějšího konce. Pověstný je i náročným vedením herců – zejména pak hereček, z nichž se právě v Melancholii v hlavních rolích představí plavovlasá kráska Kirsten Dunst, známá například z velkofilmu Spider-Man či historického snímku Marie Antoinetta, a démonická Charlotte Gainsbourg, která omráčila diváky i kritiky svým suverénním herectvím v Trierově předchozím a značně šokujícím mysteriu Antikrist.

Meteora

Druhý celovečerní film kolumbijsko-řeckého režiséra Spirose Stathoulopoulose, držitele ceny FIPRESCI a dalších ocenění z různých mezinárodních filmových festivalů za snímek PVC-1 (2007), přináší tentokrát podmaňující příběh mladého řeholníka Theodorose a jeptišky Uranie, žijících v ortodoxních klášterech na rozlehlých horkých pláních v Řecku, kteří se oddali striktním pravidlům svých církevních komunit. Jejich asketický způsob života však naruší jejich narůstající vzájemná náklonnost, což v nich vyvolá pochybnosti o správnosti jejich volby. Znenadání jsou postaveni před otázku, co je správné a jakou cestou se vydají. Zřeknou se své víry a upřednostní vlastní touhy, anebo naopak budou i nadále následovat Boha a zavrhnou své osobní potřeby?

Michel Petrucciani

Francouz sicilského původu M.Petrucciani (1962 až 1999) osudem a hlavně uměním patří i se svou 99 centimetrů malou postavou k velikánům jazzu XX.století. Ve čtyřech letech uslyšel v televizi Ellingtona a zatoužil po instrumentu, na který Duke hrál. Obdržel piánko a vzápětí je rozbil. Byl od otce poprvé a naposledy bit. Dostal pianino, z jehož kláves měl nejprve strach. V patnácti už hrál s trumpetistou Clarkem Terrym, brzy nato realizoval otevřené dialogy s altsaxofonistou Lee Konitzem. S kvartetem saxofonisty Charlese Lloyda zbrousil půl světa. Sedm alb nahrál pro společnost Blue Note, pak přešel k francouzskému labelu Dreyfus. V roce 1994, kdy se smyčcovým kvartetem koncertoval ve Dvořákově síni Rudolfina, obdržel v Paříži titul Rytíř Čestné legie. Stylově navazoval na Herbieho Hancocka a hlavně na Billa Evanse, ale byl se svou nesentimentální romantičností naprosto originální. Například v záznamu stuttgartského koncertu z roku 1997 Petrucciani exceluje spolu s baskytaristou Anthonym Jacksonem a hráčem na bicí Stevem Gaddem. Přestože se mohl pohybovat jen těžce o dvou francouzských hůlkách, jeho hudební projev disponoval roztančenou lehkostí. Svým jedinečným stylem prokazoval, že jazz může být rafinované komponování ve strhující spontánní improvizaci.

Drobný zločin

Tento duchaplný komický příběh začínajícího natěšeného policisty Leonidase, povolaného do služby na jednom ospalém řeckém ostrůvku, kde se téměř nic neděje a kde všichni vědí všechno o všech, navazuje na tradici půvabných charakterních komedií, jakou je např. Local Hero. Zvrat do Leonidasova života přinese náhlá smrt místního ochmelky, jehož tělo je nalezeno pod útesy. Konečně se může ponořit do řešení nějakého případu, konečně záminka, díky níž se snad sblíží s místní televizní hvězdou Aggeliki. Při vyšetřování záhadného úmrtí spouští každá nová stopa v jeho bujné fantazii neskutečné řetězce možných vysvětlení, čím dál tím absurdnějších, a tak i komičtějších. Důležitou roli v tomto druhém celovečerním filmu kyperského rodáka Christose Georgiou, žijícího nyní v Aténách, hraje také prostředí: krásná příroda odlehlého ostrova a s humorem nazíraná mentalita zdejší uzavřené komunity se stávají jakousi svébytnou postavou.

Mussolini a já 2

Přesvědčivé dokumentární drama zaznamenávat život a smrt Il Duceho od jeho období socialistu, fašistického aktivistu, silné spojenectví s Hitlerem až po předčasnou smrt. Film začíná těsně před druhou světovou válkou a ukazuje politickou a osobní stránku pádu Benita Mussoliniho jako Il Duceho.

Nedělej to!

Joël je žárlivý a násilný. Po jedné z jeho mnoha krizí se jeho mladá žena Nicole vrací i s jejich tříletým synem ke svým rodičům. Avšak Joël nedokáže přijmout to, že jejich vztah již nefunguje, a začne svou manželku obtěžovat a ohrožovat její celou rodinu. Jednoho dne dokonce unese jejich malého syna.

Albín jménem Noi

Je to blázen, nebo génius v přestrojení? Mladý Noi driftuje po celý život na vzdáleném fjordu na severu Islandu. V zimě je fjord odříznutý od okolního světa, obklopeni horami a zlověstné pohřben pod krytem sněhu. Noi sní o úniku z této bílé zemi s Iris, dívkou, která pracuje v místním metru.

Nymfomanka, část I.

Snad dosud nejkontroverznější film jedné z největších současných režisérských osobností – enfant terrible světového filmu – představuje poetický i odvážný příběh jedné ženy od jejího dětství až do věku 50 let, která se sama označuje za nymfomanku. Jednoho chladného zimního večera starší okouzlující mládenec Seligman najde na ulici pobitou ženu jménem Joe. Vezme ji domů do svého bytu, kde jí ošetří rány a zajímá se o její životní příběh. Když se Joe rozhovoří, Seligman soustředěně poslouchá a v osmi kapitolách postupně proniká do opojně rozvětveného a mnohostranného příběhu jejího života plného různých vizuálních asociací a citových incidentů. Trierův snímek je komplexní dílo, které zobrazuje životní příběh Joe a ženskou i lidskou sexualitu jako takovou z mnoha stran. Kromě Trierovy herecké múzy Charlotte Gainsbourg se ve filmu objevují i další špičkové herecké osobnosti jako Stellan Skarsgard, Shia LaBeouf, Willem Dafoe, Jamie Bell, Udo Kier či Uma Thurman. Čtyřhodinová otevřená studie sexuality a reflexe světa bez lásky je rozdělená do dvou částí. Toto je její první díl.

Nymfomanka, část II.

Otevřená studie ženské sexuality podle kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera pokračuje druhým dílem, neméně kontroverzním a šokujícím, jako byl ten první. V téhle části se divákům odkryje temnější stránka života už dospělé Joe a dovíme se, co předcházelo jejímu příchodu ke Seligmanovi.

Ostrov lásky

Grebo (Ermin Bravo) a jeho těhotná žena Liliane (Ariane Labed) se rozhodnou strávit poklidnou dovolenou v oblíbeném letovisku na Jadranu. Zprvu jde všechno jako po másle. Ideální počasí, ideální prostředí, ideální čas pro letní radovánky. Právě ve chvíli, kdy se zdá být vše v naprosté harmonii, se na scéně objeví zapomenutá minulost v podobě charismatické a tajemné Flory (Ada Condeescu). Její zjevení znamená pro manželství Greba a Liliane tvrdou zkoušku. Tomu, co bylo, člověk neuteče ani na Ostrově lásky.

Paříži, miluji Tě

V Paříži, miluji Tě se sešli světoznámí režiséři, mezi něž patří bratři Coenovi, Gus Van Sant, Gurinder Chadha, Wes Craven, Walter Salles, Alexander Payne a Olivier Assayas, aby společně ukázali Paříž způsobem, jaký tu ještě nebyl. Natočen lidmi stejně kosmopolitními jako město samo. Americký turista vidí rasové napětí a paranoidní vize města. Mladá emigrantka pracuje v buržoazním prostředí. Americká hvězdička natáčí film. Muž neví, zda být s manželkou nebo milenkou. Mladík pracuje v tiskárně a touží po jiném muži. Otec se pere se vztahem ke své dceři. Pár se snaží okořenit svůj sexuální život. To je jen pár zážitků, které tvoří PAŘÍŽI, MILUJI TĚ.

Pianista

Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Pina

Nejnovější film Wima Wenderse PINA je vůbec první evropský hraný 3D film. Wenders snímek natočil jako poctu německé choreografce Pině Bausch, která zásadním způsobem ovlivnila tanec a divadlo poslední třetiny dvacátého století. Film měl být společným projektem Wenderse a Bauschové, ale díky její nenadálé smrti vznikl "in memoriam" a zachycuje její klíčová díla a vzpomínky nejbližších spolupracovníků. Film je strhující cestou do světa gest a emocí, do krajiny duše zobrazené tělem.

Kuře na švestkách

Hlavním hrdinou romantického příběhu o osudové lásce je Nasser Ali Khan (Mathieu Amalric), nejslavnější houslový virtuóz své doby. Ten si jednoho dne zničí své skvělé housle, a protože žádné další, se kterými by byl skutečně spokojený, nemůže najít, rozhodne se, že se odevzdá smrti. Ulehá do postele a vzpomíná na svůj mnohdy legrační osud a vztahy a sní a představuje si budoucnost.

Nesmysl

V Bollersville jsou všichni průměrní. A to je důvod, proč jsou místní obyvatelé pokusnými králíky pro testování nových produktů před tím, než se dostanou na trh. Na svoji průměrnost jsou hrdí a dělají vše pro to, aby tak zůstali! A mají-li kvůli zachování statistické průměrnosti umístit starší obyvatele do domova důchodců, tak ať! Děti z města však odmítají být pokusnými králíky. S pomocí prášků na spaní vyřadí ze hry dospělé a začnou pracovat na plánu dosáhnout nového světového rekordu. Výsledkem je však naprostý chaos! Prarodiče utečou z domova a přesvědčí dospělé, že ne všechno, co vypadá staré a rozbité, takové skutečně je. Dětem se podaří naplnit bazén mléčným koktejlem a světový rekord je tu! Zkoušeči produktů naštvaně opouštějí Bollersville. Od té chvíle pracují staří i mladí společně a vymýšlejí nové světové rekordy.

Láska z Khon Kaen

Vojáci trpící tajemnou spavou nemocí jsou přemístěni do provizorní nemocnice v bývalé škole. Na tomto místě plném vzpomínek zažije mnoho překvapení Jenjira, žena v domácnosti a dobrovolnice, která dohlíží na Itta, pohledného vojáka, k němuž nechodí na návštěvu žádní příbuzní. Spřátelí se s Keng, mladou ženou, která funguje jako médium a své psychické síly využívá ke zprostředkování komunikace mezi muži v kómatu a jejich nejbližšími. Lékaři zkoušejí různé způsoby, včetně terapie barevným světlem, aby mužům ulevili od jejich nočních můr. Jenjira objeví Ittův tajemný zápisník plný zvláštních zápisků a náčrtků. Možná existuje nějaké spojení mezi záhadným syndromem, kterým muži trpí, a mytickým starodávným místem, na kterém nemocnice stojí. Magie, uzdravování, milostná romance a sny jsou součástí Jenjiriny nenásilné cesty za hlubším poznáním sebe sama i světa, který ji obklopuje

Rany

Rane jsou zřetelným doplněním k režisérově předchozímu filmu Hezké vesnice hezky hoří. Oproti němu jsou však obrazem vnitřní destrukce Srbska za Miloševiće. Ve ztrátě morálních hodnot a důvěry v generaci rodičů vyrůstá další generace, aniž by poznala něco jiného než jen válku. Proto je tento film věnován generaci mladých a jejím komentářem vyprávěn. Film je prodchnut sarkastickým humorem i radikálním postojem, který ho odlišuje od určité sebelítosti předchozího filmu. Rane mají nezvyklou soustředěnost velkých filmů, břitce pojmenovávají charakter událostí. Je to film, který se sleduje se zatajeným dechem: neustále spojuje polohu absolutního černého humoru s naplňující se tragédií. Nabízí podobnou groteskní skutečnost jako Underground. Tady ale je grotesknost důsledkem politického kontextu, kde smích je jediným možným pohledem.

Rosenstrasse

Když otec zemře a matka náhle začne praktikovat židovské ortodoxní zvyky, vydává se Newyorčanka Hannah (Maria Schrader) do Berlína - rodiště své matky Ruth, aby tam pátrala po její minulosti před emigrací, o které vůbec nic neví. Doufá, že najde odpověď, co je důvodem změny matčina chování. Setkává se s devadesátiletou Lenou Fischer, která jí začne vyprávět dramatický příběh. O tom, jak se v roce 1943 ujala malé osamocené Ruth, jejíž matka byla zatčena a hrozila jí deportace, a jak v Rosenstrasse, kde tehdy Gestapo věznilo židovské muže a ženy z takzvaných smíšených manželství, spolu s ostatními příbuznými demonstrovali a usilovali všemi silami o propuštění svých blízkých.

Saša

Sasha je mladý nadaný pianista, který se snaží, jak může, aby splnil sen svojí matky a dostal se na prestižní hudební konzervatoř. Jeho život se ovšem zhroutí, když se dozví, že jeho milovaný učitel hudby nadobro odchází z Německa do Vídně. Jedinou blízkou osobou, které se se svým trápením může svěřit, je jeho nejlepší kamarádka Jiao. Zdá se, že od své rodiny a zejména od otce, původem z Černé Hory, pochopení čekat nemůže, a tak raději předstírá, že s Jiao chodí. Lež má ale krátké nohy, což má Sasha brzy poznat. Co by mohlo být srdceryvným dramatem, odlehčil Dennis Todorovic vkusným humorem.

Na velikosti záleží

Láska, smích a sumo. Proč se otravovat s hubnutím, když se můžete dát na zápasení? Poznání, k němuž dojde čtveřice kamarádů, otevírá množství komediálních situací, ale upozorňuje i na společenský tlak vyvíjený na lidi s nadváhou. Snímek bere sumo jako prostředek uznání i revolty v hubeností posedlé společnosti a sport jako takový ukazuje coby cestu k vyrovnání se s osobními problémy. Pomůže sumo hrdinům ke zlepšení jejich společenské situace a nastolí v jejich rozháraných životech klid? Každá z postav si nese svá tajemství i osobnostní specifika, díky nimž film budí zájem, smích i napětí. Tvůrci dokážou zužitkovat každou nahrávku na vtip a diváky baví pády ze židlí, komickými kontrapunkty i slovními výměnami. Přestože se nebojí žertovat ani o otázkách smrti a za protagonisty si volí hrdiny s nadváhou, nikdy své téma nezneužívají pro pošklebování. A navzdory pochopení pro situaci hrdinů je nevykreslují ani s falešným soucitem.

Slovinka

Alexandra je 23 letá studentka z Krska, malého městečka ve Slovinsku, která studuje angličtinu v Lublani, hlavním městě Slovinska. Zdá se, že víc než učení ji inspiruje jiný způsob, jak získat peníze na lepší bydlení. Nikdo totiž netuší, že Alexandra si zadala osobní inzerát pod přezdívkou "Slovinka", a že prostituce je jejím tajným zdrojem finančních příjmů. "Slovinka" se však brzy stane velmi slavnou, píše se o ní v bulvárních novinách, a pro Alexandru je čím dál tím těžší i nadále klamat své přátele a nejvíce svého srdečného a upřímného otce. Říci pravdu by totiž znamenalo přijít o všechno. Navíc náhodná smrt ji vrhá do konfrontace s novými pocity strachu, samoty, zmatku a zodpovědnosti. Film SLOVINKA měl světovou premiéru na Mezinárodním Filmovém Festivalu v Sarajevu roku 2009 a mezinárodní premiéru na MFF Toronto 2009. Kozoleho snímek byl od té doby uveden na více než 50 mezinárodních filmových festivalech a Nina Ivanišin (představitelka hlavní postavy) získala tři hlavní ceny v kategorii Nejlepší herečka na Filmovém Festivalu Mostra de Valencia 2009, na Evropském Filmovém Festivalu Les Arcs 2009 a na Cinessonne Festivalu Evropského filmu 2010.

Sportovec století

V roce 2000 se scházejí odborníci, aby zvolili nizozemského sportovce století. Sake Wiarda jmenuje sportovce jménem Taeke Jongsma, kterého nikdo z přítomných nezná a který prý vynikl v nezvyklém sportu – sezení na kůlu. Vypráví jeho příběh... Taeke je synem chudého venkovana a v lidovém sportu, oblíbeném v jeho rodném Frísku, hledá odstup od neutěšené skutečnosti. I do navenek idylického světa jeho dětství ve 30. letech a mládí ve 40. letech proniká realita nezaměstnanosti a války. Zkouška trpělivosti a rovnováhy, v níž se v průběhu času naučil s přehledem porážet své soupeře, se pro Taekeho stává osudem. Nachází smysl života v poklidném sledování klidné vodní hladiny obklopující jeho kůl, tahu ptáků, proměn počasí i ročních dob... V okamžiku, kdy jde o něžný cit k půvabné Tjitske a nenávist k bohatému konkurentovi v lásce Rintjemu, se však Taeke musí rozhodnout, zda zůstane jen pouhým pasivním pozorovatelem světa... Poetická tragikomedie o jednom lidském osudu přerůstá v originální úvahu debutujícího režiséra.

Tohle není Kalifornie

První celovečerní dokument německého režiséra Martina Persiela je dynamickou a svěží hymnou protispolečenské revolty mladých a v socialistické NDR téměř zakázaného sportu – skatebordingu. Režisér tu pracuje s archivním materiálem, konkrétně se skutečnými videozáznamy, které si v toho času nahrála parta tří kamarádů, fascinovaných tímto sportem, na 8 mm kameru. Persielův snímek sleduje tři představitele od jejich dětství v 70. letech přes období vzdoru v letech osmdesátých až po pád komunismu na podzim 1989, kdy se jim zásadně změnily podmínky života. Divákům se tak odkrývá skutečný obraz života mladé komunity skejťáků v NDR, jak ho ještě nikdy předtím neviděli.

Jeden musí z kola ven

Píše se rok 1973 a britská tajná služba MI6 se pokouší ve svém středu nalézt sovětského špiona a udržet Spojené království v bezpečí. K odhalení „krtka“ je povolán z předčasného důchodu George Smiley (Gary Oldman). Seznam podezřelých ze zrady je zúžen na čtyři a Smiley má jediný úkol – označit, kdo z nich kompromituje britskou tajnou službu. Je to ambiciózní Percy Alleline (Toby Jones), jemuž přidělili krycí jméno Švec zdvořile sebevědomý Bill Haydon (Colin Firth), přezdívaný Krejčí statečný Roy Bland (Ciarán Hinds), zvaný Voják pokuřující Toby Esterhase (David Dencik) vystupující pod jménem Chudák nebo samotný Smiley, zapsaný jako Žebrák? Jen tomu nejlepšímu špionovi je radno věřit. Ale kdo jím je a na čí straně stojí? Jeden musí z kola ven je adaptací špionážní literární klasiky Johna le Carrého, která změnila špionážní drama, v režii Tomase Alfredsona (Ať vejde ten pravý) a s hudbou génia Alberta Iglesiase (skládal hudbu k většině filmů Julia Medema a Pedra Almodóvara). Film byl nominován na prestižní ceny Americké akademie Oscar v kategoriích Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli, Nejlepší adaptovaný scénář a Nejlepší hudba.

Vasha

Druhý celovečerní film finského, převážně televizního, režiséra Hannu Salonena vypráví příběh o ztrátě dětské nevinnosti, o první zkušenosti dospívajícího chlapce se zločinem a o přijetí zodpovědnosti za své činy. Tom, vnímavý šestnáctiletý chlapec, skončí v nemocnici s čečenským mužem Arturem, který mu náhodou zachránil život při explozi auta v estonském Tallinnu. Artur je plný tajemství a zdá se, že má v Estonsku určitou misi. Tom je tichým cizincem fascinován a pomůže mu utéct z nemocnice. Pomalu však zjišťuje, že Artur je pronásledován vzpomínkami na vlastní rodinu, kterou tragicky ztratil během války, a Tom se stává náhodným komplicem v Arturově smrtelné hře pomsty a smrti. Kolotoč krvavého násilí se rozbíhá a zbývá jen jedna otázka: bude Tom kráčet po této krvavé cestě spolu s Arturem? Vasha je film o náhodném setkání a společné cestě nevinného chlapce a muže poznamenaného válkou, pronásledovaného vlastními vzpomínkami. Vypráví příběh o bratrství, přátelství, zradě, pomstě, ale také o síle vzepřít se okolnímu násilí.

Život mě zabíjí

Dva bratři arabského původu narozeni ve Francii, jejichž dědeček padl ve francouzské armádě a jejichž otec je věčně pokojným a zákonům věrným „modelem přistěhovalce“, se potýkají se svým životem v zemi galského kohouta. 27letý Paul Smail, inteligentní, vysoce vzdělaný, avšak plný potlačovaného hněvu, tráví svůj volný čas čtením, sněním a boxem… Jeho mladší bratr Daniel, vzdorující, zároveň však ještě křehký kulturista, tvaruje a ubíjí své neúnavné tělo, až dokud ho to nezabije. Daniel a Paul těžko snáší svou dvojí kulturní identitu. Vnímají ji jako břemeno. Je pro ně nemožné začlenit se do francouzské společnosti bez sebe deformace, intelektuální a fyzické. Paul je blázen do literatury a do Myriam, své „blond princezny“. Žije v chudé čtvrti, v jednom pokoji, a roznáší pizzu, zatím co vyčkává. Ale na co? Jen slova ho mohou zachránit z jeho zlosti a sebe nenávisti, slova jeho nedokončeného románu „Život mě zabíjí“, knihy, která mu pomůže přežít. Život mě zabíjí od Jean-Pierre Sinapiho, mezinárodně uznávaného režiséra snímku Nationale 7 (2000), spolu s podmanivými hereckými výkony Samiho Bouajily, Jalila Lesperta a Sylvie Testud (Lurdy, 2009), představuje znepokojivý, nekompromisní a hluboce dojemný příběh dvou bratrů o násilí, trápení a možnosti spásy.

Kdo, když ne my

Film se odehrává v Německu na začátku 60. let. Syn národněsocialistického, nacisty oslavovaného básníka, Bernwarda Vespera, a farářova dcera Gudrun Ensslin, se seznámí během studií v Tübingenu. Je to začátek velké lásky – bezpodmínečné, nesmírné, sahající až za hranice bolesti. V roce 1964 se společně odstěhují do Západního Berlína. Ve městě opevněném zdí se připojí ke společensky izolované levicově orientované bohémské komunitě. Když do jejich života vstoupí radikální Andreas Baader, opustí Gudrun navzdory malému synovi rodinu a nechá se strhnout k terorismu, zatímco její muž Vesper propadne drogám. Hraný filmový debut cenami ověnčeného dokumentaristy Andrese Veiela nabízí zajímavý pohled na období před takzvaným „německým podzimem“ 1977. Jeho milostný příběh je úzce spjat s historickými událostmi, jež předcházely v Berlíně útokům teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF).

Zimní spáči

René prožije večer v místním baru. Cestou domů vyfotí v podnapilém stavu při milování mladý pár, Marca a Rebeccu. Poté ukradne Marcovo auto a odjíždí s ním domů. V tu samou dobu vyjíždí místní farmář Theo k veterináři. Netuší, že v přívěsu je schovaná jeho dcera. V zatáčce zasněžené horské silnice dochází k autonehodě... René ovšem nemůže vypovídat. Již předtím trpěl ztrátou paměti. Nemůže se svěřit ani Rebečině přítelkyni Lauře, zdravotní sestře, kterou náhodou potkává v nočním baru... Osudy čtyř lidí, dvou dívek a dvou mužů, jsou propojeny nepoznaným tajemstvím. Kdo je viník a kdo bude skutečně potrestán?