Call Girl

Film odkrývá temnou stránku politicky neutrálního státu, ve kterém hnízdí svět třpytivých, erotických i striptýzových klubů a špinavých apartmánů, určených pro nelegální činnost, prostřednictvím příběhu mladé Iris z nejnižší vrstvy společnosti. Marcimainův snímek vyniká soustředěnou rekonstrukcí atmosféry tehdejší doby, zavánějící naléhavými společenskými změnami a na MFF v Torontu v roce 2012 získal Cenu mezinárodní filmové kritiky FIPRESCI.

Ženy a Bergman

Oscarový švédský režisér Ingmar Bergman si vysloužil uznání za filmové psychologické analýzy lidských citů a stal se vzorem pro několik generací tvůrců na celém světě. Ve svých dílech proniká hluboko do lidské duše a poukazuje na citovou vyprázdněnost, na neschopnost postav uniknout vlastním démonům či vlastní minulosti, otevřít se a poskytnout ostatním pomoc. Ve svých filmových reflexích problematických citových vztahů věnuje značnou pozornost ženám, které představují bezednou studnu emocí, rafinovanosti, síly, přetvářky, intrik, mateřského citu, krásy či sexuality a nekonečnou tvůrčí inspiraci. Bergman byl všeobecně známý svým citem pro práci s herečkami a často zdůrazňoval důležitost herců a hereček ve své práci. Neustále se obklopoval silnými a charismatickými ženami, milenkami, herečkami a manželkami. A právě v dokumentu Evy Beling se na Bergmana podíváme z jejich perspektivy. Máme jedinečnou možnost sledovat zpovědi významných Bergmanových hereček Gunnel Lindblom, Bibi Andersson, Pernilla August a Ellen Klinga o jejich vzájemné spolupráci na filmech a divadelních představeních. Tak jako v dokumentu Muži a Bergman, i zde se stáváme svědky unikátního portrétu Ingmara Bergmana jako bravurního filmového režiséra i jako obyčejného muže, který aktivně tvořil, psal a režíroval více než 50 let. Průvodcem filmu je uznávaný švédský filmový kritik Nils Petter Sundgren, který sledoval Ingmara Bergmana během celé jeho kariéry